Budeme se učit ve spaní? Mozek počítá, i když o tom nevíme

Nový objev například dokazuje, že na počítání se není třeba vůbec soustředit – náš mozek počítá, i když děláme něco úplně jiného.

Izraelští neurologové testovali, jak se lidský mozek dokáže vypořádat s nevědomky přijatými údaji. Výsledek je zaskočil, jak přiznali ve studii publikované na serveru PNAS. Nevědomý mozek totiž zřejmě umí zpracovávat jazykové i matematické testy mnohem lépe, než kdokoliv tušil.

Neurologové vypracovali jednoduchou metodu, jak to otestovat: jednomu oku pokusného člověka ukazovali rychle se měnící pestrobarevné obrazce – to ovlivní schopnost vnímat natolik, že druhé oko není schopné vědomě zaznamenat a zpracovat, co vidí. Podle vědců z Hebrew University mozku trvá několik sekund, než registruje méně agresivní obrazy na druhém oku. Tato „maskovací technika“ byla použitá úplně poprvé – a podle neurologů znamená naprostou změnu pravidel, podle nichž se hraje. Na rozdíl od jiných metod totiž umožňuje vědcům přesně sledovat, co se v takové situaci v mozku děje.

Na univerzitě v Cambridge má letos vzniknout výzkumné středisko, které bude zkoumat, jestli mohou inteligentní počítače představovat riziko pro lidstvo. Centrum pro studium existenčního rizika se má zabývat největšími hrozbami pro lidstvo: umělou inteligencí, změnami klimatu, jadernou válkou a biotechnologiemi. řekl k tomu šéf ústavu Huw Price.

Vědci měřili, za jak dlouho dobu vzbudí věty zobrazované omezenému oku v mozku nějakou reakci. Zjistili, že pokud se mu ukáže nesmyslná věta (např. „Žehlím si kávu“), zaznamená ji mozek výrazně rychleji než smysluplnou větu (např. „Žehlím si košili“). Podle neurologů to znamená, že mozek tuto informaci přijal a přišla mu natolik zvláštní a netypická, že je zpracoval jako první. A poté ji „odeslal“ vědomému mozku na další analýzu. Zdá se tedy, že i pokud náš mozek zdánlivě nepracuje, pořád toho dělá mnohem více, než tušíme.

Mozek jako spící kalkulačka

Vědci pracovali také s matematickými rovnicemi, podobným způsobem jako s větami. Ukazovali pokusným osobám kartičky s rovnicemi (např. 9-3-4=) tak, aby je stačil mozek zachytit jen nevědomě. Poté ukázali karty s různými čísly a pokusné osoby měly toto číslo vyslovit.

Když to bylo číslo shodné se správnou odpovědí rovnice, lidé v drtivé většině případů odpovídali měřitelně rychleji. Podle vědců to může znamenat jediné – nevědomá část mozku rovnici vyřešila, přestože naše vědomí ani netušilo o existenci takové rovnice.

Musíme vzít vážně, že v případě umělé inteligence může nastat moment Pandořiny skříňky, který když propásneme, může skončit katastrofou

Výsledky tohoto pokus mají obrovský význam pro pochopení toho, jak funguje nejen náš mozek, ale vlastně celá osobnost člověka. Mohlo by to mít i dalekosáhlé důsledky pro učení: jestliže jsme schopní učit se něco, i když se na to vlastně nesoustředíme a ani o učení nevíme, mohli bychom se jednou teoreticky učit ve spánku.

Další aplikace tohoto výzkumu jsou už spíše oblastí science-fiction. Například technologický magazín Spectrum vysvětluje, že právě tímto směrem může vést cesta k inteligentním počítačům. Pokud se totiž pokoušíme sestrojit chytré stroje tím, že napodobujeme vědomé proces v našem mozku, možná jdeme úplně špatnou cestou…