Brazilští vězni musejí číst knihy! Jaké odměny za to pak mají?

Vězení nemívají příliš dobrou pověst. V ideálním světě by se samozřejmě mělo jednat o místo směřující k nápravě těch, kteří se něčím provinili – a to nejen kvůli odpykání si trestu vůči společnosti, ale i přípravě na následný život po propuštění. Realita je však o poznání jiná a v zemích třetího světa to platí dvojnásob – kupříkladu v Brazílii musejí vězni čelit přeplněnosti tamních věznic a zároveň i velké zločinnosti, jež je s místními gangy spojena. Pravidelně tam dochází ke stovkám úmrtí ročně v důsledků vyřizování účtů mezi znepřátelenými skupinami. Má taková situace vůbec řešení?

Čtením ke svobodě

Brazilská jurisdikce přišla se skutečně neotřelým nápadem, jak donutit tamější vězně více číst. Pomocí přečtených knih se mohou dostat na svobodu o něco dříve – konkrétně o čtyři dny za každou přečtenou knihu. Aby dokázali, že knihu skutečně přečetli, musejí z ní vypracovat písemný výstup, a ten následně prezentovat. Čili v podstatě takový referát, jaký všichni známe ze školních let.

Čtení knih je přitom jednou z mála činností, kterou má smysl ve vězení vykonávat. Pokud se mukl nepřidá k některému z gangů a nedopouští se i za mřížemi zločinů na jiných trestancích, nemá bohužel mnoho jiných možností vyžití – vzhledem k přeplněnosti věznic (minimálně těch brazilských) jsou i možnosti práce dosti limitované, a tak knihy představují jediné rozptýlení.

Knihy i kola

Není však nutné se bát, že by se nebezpeční vrahové díky svým čtenářským schopnostem dostali během pár týdnů na svobodu. Limitem je totiž dvanáct knih ročně, a tak se během jednoho roku může trest zkrátit maximálně o 48 dní. Navíc se vězni zapojení do tohoto resocializačního programu (s biblickým názvem Vykoupení prostřednictvím čtení) musejí vyhýbat různým dalším prohřeškům, takže by se jednak mohlo jednat o smysluplnou motivaci ke zkrácení trestu, zároveň i alespoň částečným řešením přeplněných věznic.

Další z podobných myšlenek je třeba využívání speciální rotopedů k nabíjení baterií, které pak mohou sloužit jako zdroje energie. To se zavádělo pouze v jednom vězení, ale opět se jedná o zajímavé využití ochotnějších vězňů ke společensky užitečným činnostem. Ale vraťme se ještě na chvíli ke čtení.

Přestože byl program spuštěn už v roce 2012, jeho výsledky zatím stále nevíme. Je u takto vzdělaných vězňů nižší míra recidivity? Zapojují se lépe do společnosti? Podařilo se jim zvýšit své vzdělání? Otázky by byly, ale odpovědi v podobě oficiálních dat zatím chybí. Víme jen to, že počet vězňů se v Brazílii v posledních dvou dekádách radikálně zvýšil, a tak je potřeba s nastalou situací něco dělat. Tak proč ne třeba tohle?

Text: MS