Infarkt neznačí jen bolest na hrudi. Atypické symptomy jsou často rozsudkem smrti

Dobrou zprávou na úvod je, že počty hospitalizovaných i zemřelých na infarkt dlouhodobě klesají. Zatímco v roce 1986 bylo 27 147 hospitalizovaných a 4 685 lidí na infarkt zemřelo, v roce 2000 skončilo v nemocnici 22 497 lidí a 2812 ho bohužel nepřežilo. Ale může být ještě lépe.

Problémem jsou atypické příznaky

„Hlavním klinickým projevem infarktu myokardu je typicky klidová dlouhotrvající bolest na hrudníku, která se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, jedné nebo obou horních končetin, může být v zádech nebo v oblasti břicha,“ píše na svých stránkách Institut klinické a experimentální medicíny. V případě infarktu jde nejčastěji o místní (ložiskové) odumření srdečního svalu a při základních znalostech by ho mohl rozeznat i laik. Jenže ne vždy jsou klinické příznaky učebnicově jasné.

Dánská kardioložka Amalie Lykkemark Møller je hlavní autorkou studie, která vyšla v odborném časopise European Heart Journal: Acute Cardiovascular Care a pro kterou vědci zpracovali celkem 8 336 hovorů. Z nich poté selektovali volání těch, jimž byl do 72 hodin od hovoru diagnostikován infarkt či byl infarkt myokardu důvodem smrti. Ukázalo se, že pacienti, kteří měli jasně identifikované příznaky infarktu, byli zachráněni mnohem častěji, než ti s atypickými příznaky. „Standardizovaná 30denní úmrtnost byla 4,3 % při bolesti na hrudi a 15,6 % pro atypické příznaky,“ udávají autoři studie.

Je potřeba správně určit symptom

Pokud voláte záchranku a špatně určíte hlavní symptom, tedy bolest na hrudi, existuje až čtyřikrát větší pravděpodobnost úmrtí, než pokud infarkt odhalíte včas a správně. Hovory, které byly monitorovány a jsou zpětně dohledatelné, odhalily, že prvotní hlášení má zásadní vliv na rozhodování lékařů. Dánská studie prokázala i to, že atypické příznaky u infarktu jsou mnohem častější, než se doposud předpokládalo.

Zásadní vliv na vznik infarktu má životní styl, přičemž vyšší podíl mladých lidí postižených srdeční příhodou koreluje s velkými městy v čele s Prahou a Brnem. Může za tím stát pracovní stres i nezdravé životní návyky (kouření, užívání drog). Tomáš Janota a Jaromír Hradec v časopise Intervenční a akutní kardiologie kupříkladu popisují případ infarktu vyvolaného požitím dvou tablet extáze. „Užívání MDMA se stává vážným problémem drogové závislosti. Tento případ ukazuje, že u mladých nemocných s příznaky akutního koronárního syndromu bez zjevných rizikových faktorů by mělo být zváženo podezření na drogovou závislost,“ píší ve své studii.