Americké noviny dlouhá léta spolupracovaly s Hitlerem, zjistili historici

Zdroj: FTV Prima

Nacistická propaganda měla otevřená vrátka do amerického tisku – a to díky oficiální spolupráci mezi agenturou AP a nacistickými propagandisty.

Stalo se to roku 1933. Americká tisková agentura Associated Press (AP) uzavřela formální spolupráci s nacistickým režimem v Německu. Díky ní se do mnoha amerických novin dostávaly články napsané německými propagandisty a vybrané přímo německým ministerstvem.

Cesta k cenzuře

Hned, jak se nacisté chopili v Německu moci, začali pečlivě ovládat média. Ze země vykázali nejprve britský Guardian, po něm následovaly další noviny a agentury – především proto, že zaměstnávaly novináře židovského původu. Jedinou západní zpravodajskou agenturou, která v Německu směla působit, byla právě AP. Fungovala tam až do roku 1941, kdy USA vstoupily do války.

Německá historička Harriet Scharnbergová zjistila, že aby agentura tuto výhodu získala, musela podepsat smlouvu s ďáblem. V práci vydané v odborném časopise Studies in Contemporary History historička popisuje, jak vypadala spolupráce mezi Američany a nacisty.

Agentura musela podepsat, že nebude vydávat žádný materiál, který by oslaboval sílu Německa doma i ve světě. AP musela zaměstnávat v Německu redaktory a reportéry, kteří byli zaměstnanci německé propagandy. Například jedním ze čtyř fotografů agentury v Německu byl jistý Franz Roth, který pracoval pro propagandistickou centrálu SS – a jehož fotky miloval i sám Adolf Hitler.

Nacisté měli ze spolupráce celou řadu výhod: například mohli využívat bohatý archiv AP pro účely své propagandy. Fotky z AP se díky tomu objevily například na obálkách tak brutálně antisemitských knih, jako byl například „Der Untermensch“ (Podčlověk) nebo „Židé v USA“ – kde je to asi nejparadoxnější. Německo se v této brožurce pomocí amerických fotek pokusilo ukázat, že Spojené státy jsou ovládány dekadentními židovskými skupinami…

Objev v nepříjemnou dobu

Shodou okolností oslaví agentura AP v květnu 170 let od svého vzniku – nový objev však vrhá na její působení v době před II. světovou válkou dost negativní světlo.

Druhá strana mince

AP opravdu dělala pro-německou propagandu, o tom teď již není sporu. Ale současně jí to umožnilo podívat se alespoň trošku pod pokličku nacistického režimu; žádný jiný zdroj krom nacistické propagandy tehdy opravdu nebyl. Korespondent AP Louis P. Lochner tak za zprávy z nacistického Berlína dostal roku 1939 zaslouženě Pullitzerovu cenu. Bylo to však dost na to, aby to vynahradilo selhání? Scharnbergová si myslí, že ne – podle ní kolaborace AP umožnila Hitlerovi legitimizovat svou vládu i prostředky, které nacistické Německo používalo.

My názor nebudeme zaujímat, necháme na vás, ať si ho vytvoříte sami… AP sama tvrdí, že o těchto faktech neměla až doposud informace.