Jak lidé reagují na velké tragédie aneb Rodilo se po 11. září víc dětí?

Předpovídání lidského chování je vždy ošemetná disciplína. Sociologové i psychologové se pochopitelně snaží určit, jak budou lidé reagovat na nečekanou událost – a obzvláště jedná-li se o tragédii, která změní život celé generaci, bylo by užitečné pochopit, co bude následovat. Takové myšlenky se objevily i krátce po útocích 11. září, jejichž bezprecedentnost však ukázala, že najít spolehlivou historickou analogii k teroristickému útoku takového rozsahu je v zásadě nemožné.

Šok 11. září a baby boom

I proto byl jednou z možných reakcí baby boom. Dvojice psychologů Catherine L. Cohan a Steve W. Cole ze zámořských univerzit na jaře roku 2002 psala, že očekává zvýšení porodnosti, větší počet uzavřených manželství, ale i rozvodů; a to minimálně v New Yorku, jehož se pád dvojčat samozřejmě dotkl nejvíce. Akademici vycházeli ze svých zkušeností s tím, jak partnerské dvojice reagovaly na běsnění hurikánu Hugo v Jižní Karolíně roku 1989, kdy v důsledku jediné události došlo k výraznému otočení trendů v manželství a plození dětí. Podle Cohan a Colea totiž život ohrožující situace motivují lidi k tomu, aby ve svých nejbližších vztazích přistoupili k výrazným akcím.

5. Be afraid😱

"In 1989 hurricane Hugo hit South Carolina. 9 months later there was a mini-baby boom, but crucially only in those counties affected by the hurricane.

There’s nothing like a dose of life-threatening danger to focus the mind on what’s really important."

end/ pic.twitter.com/iuH46YkEF9

— Dr Zac Posada-Baynham (@ZPosadaBaynham) February 14, 2020

Nakonec se však ukázalo, že takto výrazně americké páry na šok z teroristických útoků nezareagovaly. V roce 2002 totiž nedošlo skoro k žádné změně oproti předcházejícímu roku, ve státě New York se dokonce počet narozených dětí o něco snížil. Déletrvající negativní události k růstu porodnosti nakonec vedou – nejvýrazněji je to vidět na poválečných letech, jež bývají spojena s velkým počtem narozených dětí. Jenže v případě krátkodobých (třeba právě jednodenních) tragédií je baby boom mnohem výjimečnější.

Rozmanité reakce

V zámoří se svého času hovořilo o nárustu porodů v souvislosti s půl dne dlouhým výpadkem elektřiny na severovýchodě amerického kontinentu v listopadu 1965. Informace z několika porodnic nasvědčovaly tomu, že devět měsíců po události se narodilo více dětí, ovšem pohled na statistiky ukázal, že se jedná jen o zkreslení vzniklé lidskou touhou po zajímavých příbězích; v takto postižených státech k žádnému signifikantnímu baby boomu totiž nedošlo.

A never-before-seen photo taken by a Secret Service employee: The towers of the World Trade Center after both planes strike the buildings. (Donated photo) #September11 #NeverForget pic.twitter.com/yegU1ic2W5

— U.S. Secret Service (@SecretService) September 6, 2021

Jak pregnantně shrnul profesor sociologie S. Philip Morgan z Dukeovy univerzity krátce po útocích: „Některé ženy určitě budou mít děti v souvislosti s 11. zářím. A jiné zase kvůli 11. září děti mít hned tak nebudou.“ Zdánlivě banální tvrzení trefně vystihuje, jak široká škála reakcí na podobnou tragédii může nastat. Někteří lidé si uvědomí pomíjivost života a rozhodnou se, že není nač čekat; jiní se naopak tímtéž fenoménem vyděsí a zásadní životní rozhodnutí raději odloží na dobu, kdy se z prvotního šoku oklepou a opět naberou důvěru.