10 nejzajímavějších nově objevených organismů roku 2017
Našli byste mezi nově objevenými zvířaty svého favorita?
Víte, kolik druhů – samozřejmě přibližně – každoročně biologové popíší? Nebudeme vás napínat – obecně se udává počet kolem 20 000. To neznamená, že by se evoluce vzepjala k nějakým enormním výkonům, jen metody, včetně sekvenování DNA, jsou rychlejší, podrobnější a expedice se vydávají dál do (z hlediska biodiverzity druhů) stále neprozkoumaných oblastí – od pralesů po mořské hlubiny.
Nově objevené druhy nemají povětšinou ještě česká jména, tak pro zvídavé zájemce udáváme jméno jak anglické, tak latinské. Obojí slouží k lepšímu vyhledání dalších informací.
1. Sorting Hat Spider (Eriovixia gryffindori)
Tento pavouk z čeledi Areneidae byl nalezený v Indii. Pokud vám jeho tvar připomíná moudrý klobouk z Harryho Potera, tak rozhodně nejste „mimo“, neboť vědci, kteří jej popsali, mu latinské jméno přidělili právě podle bájného majitele klobouku Godrica Gryffindora. Ve skutečnosti (bráno z evolučního hlediska) má tvar v rámci mimiker napodobovat suchý list, jichž je v ekosystému obývaném těmito pavouky přehršle. Tedy opravdu hodně.
Pavouk druhu Eriovixia gryffindori
2. Unexpected Katydid (Eulophophyllum kirki)
Tato malajská kobylka bezesporu zaujme barvou. A podobně jako její předchůdce, "kloboukový" pavouk, tak i ona se maskuje za list. Dorůstá délky 40 mm, a protože byla objevena v přísně chráněné oblasti, není možné ji chytat bez zvláštního povolení, což bezesporu zvedne její cenu mezi chovateli.
kobylka druhu Eulophophyllum kirki Zdroj: Peter Kirk
3. Omnivorous Root Rat (Gracilimus radix)
Krysy jsou všežravci a čas od času si pochutnají i na kořenech. V latinském jménu nově objevené krysy z ostrova Sulawesi, kde je endemická, se objevuje slovíčko „radix“, což je totéž co anglické „root“ (v anglickém názvu), tedy kořen. Tato krysa je nejvíce příbuzná potkanům ze Sulawesi. Bude se česky jmenovat krysa kořenožravá?
Gracilimus radix
4. 414-legged Millipede (Illacme tobini)
Tahle americká mnohonožka rozhodně nezlomila rekord, co se týče počtu nohou. Její příbuzní mohou mít až 750 končetin. Pochází z velice starobylé linie sahající až do doby rozpadu superkoninentu Pangea před 200 miliony lety. Žije v trhlinách kůry a v zemi a její nález v NP Sequoia byl docela překvapivý. Přece jen se nejedná o žádný nedostupný prales, ale oblast hojně turisticky navštěvovanou.
Mnohonožka Illacme tobini
Mnohonožka Illacme tobini - hlava
5."Dragon" Ant (Pheidole drogon)
S ostnatými zády připomínajá tvor vědcům draka Drogona z Hry o trůny, ale jde o nový druh mravence z Papuy-Nové Guiney.
Předtím se předpokládalo, že velké zadní trny jsou obranným mechanismem bránícím pozření, ale mikrotomografie, podobně jako lékařské vyšetření CT, naznačuje, že alespoň některé z nich slouží jako místo pro upevnění svalů. Hlavní dělníci nebo vojáci mají výjimečně velké hlavy a čelisti, které používají k rozdrcení semen. Velké hlavy vyžadují velké svaly, které musí být někde ukotveny, což vysvětluje přítomnost trnů. Nicméně trny se vyskytují také u drobných dělníků s menšími hlavami, a ne všechny tedy slouží jako místo pro uchycení svalových úponů.
mravenec Pheidole drogon
6. Freshwater Stingray (Potamotrygon rex)
"Konečně něco většího, konečně nějaký obratlovec," chtělo by se vykřiknout. Tento velký, nápadně tvarovaný sladkovodní rejnok je endemický k řece Tocantins v Brazílii. Typový vzorek má délku 1110 mm; ovšem může dosáhnout váhy až až 20 kg.
P. rex patří mezi 35 procent z 350 dokumentovaných druhů ryb v řece Tocantins, které se nikde jinde na Zemi nenacházejí.
Rejnok Potamotrygon rex
7. Swimming Centipede (Scolopendra cataracta)
Stonožka (na snímku je vidět jeden z typických znaků stonožek – jeden pár nohou, kterými se liší od mnohonožek, které mají 2 páry) Scolopendra cataracta je černá, má 20 párů nohou a délku až 20 cm. Je to první druh stonožky, který byl pozorován, kterak se ponoří do vody a běhá po dně podobně jako na suché půdě. Jeho jméno "cataracta" je latinský výraz pro vodopád.
Druh s překvapivými schopnostmi jak plaveckými, tak potápěčskými byl objeven pod skalou, ale unikl do potoka, kde se rychle rozběhl a skryl pod ponořenou skálu. Jeho stav je znepokojující kvůli ničení stanovišť včetně turistických aktivit podél potoků a řek, které se nacházejí v areálu obývaném novým druhem.
Stonožka Scolopendra cataracta
8. Bush Tomato (Solanum ossicruentum)
Dřevitá rostlina je vzpřímený, klonální keř rostoucí do výšky 1 až 2 m, větvící se asi ve třetině své výšky do dvou nebo tří stonků. Plodem je bobule o průměru 1,5 až 2,5 cm. Při poranění vypouštěná tekutina mění barvu od bělavé až ke krvavě červené. Zralé plody se mění ze světle zelené na tmavě zelené, pak kaštanově hnědé, stávají se kožovité a kostnatě tvrdé. Je pravděpodobné, že se je opylují včely a ostnatý plod se šíří zachycený v kůži zvířat. Druhový status je pro tuto rajčatům příbuznou rostlinu botanikům známý již 50 let, chybně se ale domnívali, že se jedná jen o variantu příbuznou druhu S. dioicum.
Solanum ossicruentum
9. Endangered Orchid (Telipogon diabolicus)
Říkají, že ďábel je v detailech. V tomto případě je to v orchideji. Nový druh Telipogon diabolicus má reprodukční strukturu v podobě hlavy ďábla. Tedy ne každý ji tam vidí, ale autoři popisu ano.
Kriticky ohrožený je druh známý pouze z jižní Kolumbie, kde je epifyt – rostlina, která neškodně rostla na jiné rostlině ve vlhkém trpasličím horském lese. Orchidej je známa pouze z jednoho velmi zranitelného místa, které je v současné době ohroženo rekonstrukcí silnice, což negativně ovlivní její stanoviště. V Kolumbii je asi 3600 druhů orchidejí a další stovky nových druhů čekají na objev.
Orchidej Telipogon diabolicus
10. "Churro" Marine Worm (Xenoturbella churro)
K objevu došlo hluboko v Kalifornském zálivu, 1722 metrů pod hladinou. Xenoturbella churro je 10 cm dlouhý mořský červ, jeden z půl tuctu druhů, které jsou dnes v rodu známé. Představuje skupinu primitivních červovitých zvířat, která jsou nejstarší větví v rodokmenu dvoustranně symetrických zvířat včetně hmyzu a lidí.
Druh patří k mlžojedům (Xenoturbellida), což jsou mořská zvířata slimákovitého tvaru s tělem 2–3 cm dlouhým. Na jejich povrchu jsou dvě postranní a jedna prstenčitá obrvená rýha. Trávicí soustava je váčkovitá, ústa jsou na břišní straně, řitní otvor není vytvořen. Svalovinu tvoří podkožní svalový vak. Pohlavní buňky vznikající z parenchymu volně padají do trávicí dutiny a odcházejí ústy ven. Pokožka má zvláštní stavbu s vakuolizovanou střední zónou a nervovou tkání na bázi a má mnoho bičíkatých buněk. Na přídi je uvnitř pokožky statocysta, na kterou je napojena nervová tkáň, nevytvářející ale ganglia či provazce (je jednoduše síťovitá).
Stejně jako někteří jeho příbuzní, tak i u druhu X. churro se předpokládalo, že filtruje a tráví potravu podobně jako měkkýši. Nový druh je stejnoměrně oranžově růžový, se čtyřmi hlubokými podélnými bradavkami, které připomínají autorům churro, sladké těsto oblíbené ve Španělsku a Latinské Americe. Tyto primitivní bytosti připomínají úžasnou biodiverzitu nalezenou ve světových oceánech.
Xenoturbella churro
Text: Topi Pigula