National Geographic natočil kontroverzní video: psi roztrhali březí antilopu

Tento článek i video jsou velmi kontroverzní – to přiznáváme na rovinu. Záběry, které v něm uvidíte, rozhodně nejsou vhodné pro děti ani pro citlivější dospělé. Ale stejně ho vydáváme, při plném vědomí, co ve čtenářích může vyvolat…

Stanice Nat Geo WILD vysílala v rámci Týdne velkých koček on-line přenos přímo z jihoafrického Krugerova národního parku. Diváci tak mohli bez zásahů střihačů a režisérů sledovat, jak opravdu funguje divoká příroda.

Před dvěma týdny, 8. listopadu těsně před obědem, se ale na kamerách objevila scéna, po které většinu diváků přešla chuť k jídlu na hodně dlouhou dobu. Březí antilopu impalu napadla, ulovila a pak sežrala smečka psů hyenovitých. Na konci přenosu pak sežrali i plod z jejího těla…

Samozřejmě tyto záběry vyvolaly obrovské pozdvižení mezi diváky. National Geographic se k tomu postavil zcela otevřeně a (pro nás) sympaticky. Vyjádřil se přímo nejvyšší šéf NG Geoff Daniels: „Je neuvěřitelné, že náš tým mohl divákům po celém světě přinést tak výjimečnou záležitost. Být svědky toho, jak se před našima očima uzavírá kruh zrození a smrti – a to tak dramatickým způsobem – bylo velmi pozoruhodné. Dokazuje to, jak pozoruhodná může být příroda…“

Záběry jsou zajímavé nejen svou přímočarou brutalitou ale také tím, jak ukazují schopnosti psů hyenovitých koordinovat své útoky. Projevují tím svou inteligenci, lovecké schopnosti a také genetické dědictví. V zoologické zahradě tito tvorové vypadají nevinně a mile, ale jde o šelmy – na což často rozněžnělí návštěvníci zoo zapomínají…

Proč jsou tak dobří lovci?

Pes hyenovitý je jediná psovitá šelma, která je výhradně masožravá. Po setmění, když se odbydou zdravící rituály, vyráží smečka pátrat po kořisti. Živí se především velkými africkými kopytníky. Mohou jí být gazely, impaly, pakoně, buvolci, prasata bradavičnatá i zebry. Jakmile psi spatří stádo, chvíli je zvolna následují, vybírají si vhodnou oběť a pak zahájí honičku.

Mohou se od začátku soustředit jen na jednu oběť nebo sledovat více zvířat, z nichž si vyberou obvykle to nejslabší nebo nejpomalejší. Při vlastním lovu se však smečka, zřejmě na základě hlasových signálů, "domluví" a společně zaměří na jedno zvíře. Když zvíře dostihnou, snaží se do něj zakousnout. Menší kořist (gazela, impala) uchopí za krk a strhnou, větším (zebra, pakůň) se zakusují do zadních končetin a ocasu, aby je zastavili. Buďto se pokusí zvíře povalit, nebo mu ještě ve stoje roztrhnou břicho a hrdlo. Přitom jeden ze psů často drží kořist (hlavně zebru) za čenich, aby se nemohla bránit. Jakmile psi rozsápu břicho, na kořist se navalí celá smečka a všichni psi hned začnou žrát, často dříve, než je kořist zcela mrtvá. Na úlovku si pochutnávají všichni bez vzájemné nevraživosti.

Ve chvíli, když je zvíře mrtvé, dospělí psi uvolní místo pro mláďata, aby se nasytila nejdřív. Opozdilcům často nasycení psi maso vyvrhnou. Někteří členové smečky se vrátí do pelechu a vyvrhnou potravu dospělým, kteří hlídali malá mláďata. Díky dokonalé souhře a velmi složité taktice dokážou psi hyenovití s úspěchem ulovit kořist i mnohem větší, než jsou sami, jako například zebru nebo dokonce buvola. (Wiki)

Zajímavosti

Pes hyenovitý: proč je tak ošklivý?