Za nehodu rakety společnosti Space X může zřejmě protržení nádrží s heliem

Start rakety Space X Falcon, foto: Space X

Letošní 1. září poznamenalo společnost Space X fatální selhání její rakety Falcon 9, když tato tři dny před plánovaným startem z ničeho nic na kosmodromu Cape Caneveral vzplála.

Vyšetřování, jehož se krom Space X účastní i NASA, americký Federální úřad pro letectví (FAA) i vojenské USAF, se od té doby ukázalo být nejnáročnějším v dosavadní historii soukromé kosmonautiky. Pro ambiciózní korporaci, jež se ústy svého zakladatele Elona Muska netají svými plány posílat lidi na Mars a změnit od základů pojetí vesmírných letů, jde o vážný problém. Před pár týdny (28. 10.) však Space X konečně oznámila, že je na dosah zjištění problému - tím však problémy možná teprve začínají.

Replikace "anomálie"

Ve svých zprávách Space X obvykle zmiňuje fatální explozi z 1. září eufemismem "anomálie". V praxi tato znamenala nečekanou celého stroje explozi s původem ve 2. stupni rakety - problém je, že na výbuch nedošlo při plánovaném startu, kdy by raketa měla k problémům alespoň částečnou výmluvu, ale během pouhých příprav k pokusnému zážehu několik dnů před startem. Rozsah poškození exploze navíc znamenal, že sebrání všech trosek a sestavení zbytků rakety, jako se běžně vyšetřují třeba letecké nehody, bylo prakticky vyloučené.

Již na konci září Space X oznámilo, že tuší problém v protržení heliových nádrží ve 2. stupni svého nosiče. To nyní částečně potvrdily snahy o replikaci problému při tlakování nádrží - ze strohého vyjádření z konce října je zřejmé, že technici v laboratorních podmínkách opakovaně zkoušeli natlakovat tlakové nádrže jménem COPVs (owerwapped pressure vessels) heliem a v nenulovém počtu případů došlo zřejmě na jejich protržení. Oficiálně je tak za chybu označeno "porušení podchlazeného heliového systému", to celé čistě vlivem nečekaných, leč zcela přirozeného kolísání teploty či tlaku čerpaného helia.

Raketu výbuch roztrhal

Zjednodušeně řečeno se zdá, že heliové nádrže nejsou zkonstruovány tak, aby vydržely jisté odchylky od normy - což může vést k jejich prolomení, vzniku bleskového požáru a zapálení paliva ve zbytku rakety. Space X sice ještě nezná přesné ohnisko problému, otázkou však je, zdali jej vzhledem k extrémnímu poškození rakety bude kdy s to vůbec identifikovat. Momentálně společnost plánuje nezveřejněné zlepšení bezpečnosti, což pravděpodobně bude znamenat citlivější tankování helia anebo posílení struktury nádrží samotných - v případě druhém tím však riskuje nadměrné zvýšení hmotnosti nosiče a tak snížení vynášeného nákladu.

(Ne)nadějné vyhlídky

Není to mimochodem první problém s heliovým systémem na palubě nosiče třídy Falcon 9 - v červnu 2015 selhal let CRS-7, na jehož palubě byla nepilotovaná loď Dragon vezoucí zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Problém byl tehdy v držáku nádrže, za jehož defekt mohl subdodavatel stavitelů rakety. Jisté, že již brzy půjde do tuhého - rakety Falcon 9 mají již příští rok poprvé na oběžnou dránu vynést i první lidi. Ačkoliv se Elon Musk, zakladatel Space X v září pochlubil, že záchranný systém by v případě nynější exploze dovedl dopravit posádku včas do bezpečí, podobná slova uklidní snad jenom ty nejstoičtější investory.

Jako soukromá instituce je Space X bytostně závislá na civilních kontraktech a panují tak jisté pochyby, zdali by si mohla dovolit několikaleté vyšetřování bez přímého podnikání. Například mezi havárií raketoplánu Columbia a prvním následným letem (šlo o raketoplán Discovery) uplynulo dva a půl let. Je-li tak vyšetřování Space X po dvou měsících skutečně blízko uzavření a budou-li vylepšení skutečně fungovat, se dozvíme až postupně - za předpokladu, že se investoři mezitím od Space X neodvrátí.

Seznam budoucích vizí je totiž delší než počet dosavadních úspěchů. Příští rok by Space X ráda vyslala do kosmu již zmíněné astronauty na palubě lodi Dragon 2, přespříští chce k Marsu poslat nepilotovaný modul, do roku 2023 pak plánuje dokonce k Rudé planetě letět s lidmi. Elon Musk sice jedním dechem dodává, že jde o nejoptimističtější termíny letů a zřejmě dojde k jejich posunutí, nelze však popřít, že prozatím je Space X pouze úspěšným soukromým dopravcem satelitů. Podařil se jí jeden skutečně významný technický průlom v přistávání a zachovávání 1. stupňů Falconů 9, prozatím však žádný "recyklovaný" 1. stupeň znovu do kosmu neletěl a není tak jasné, zdali skutečně tento postup významně sníží cenu letenky do kosmu či nikoliv.

Ani NASA to nezvládla

Sluší se skepticky připomenout, že rovněž samotná NASA si v 70. a 80. letech malovala velmi pravidelné lety svých raketoplán do vesmíru - mluvilo se tehdy až o intervalu pouhých 14 dnů mezi jednotlivými starty. V reálu se ovšem systém raketoplánů ukázal být mnohem komplikovanějším a dražším, než si plánovači agentury představovali.

Nadějné vyhlídky vysloužily Space X pozornost mas, havárie jako ta z 1. září však stále připomínají, že lety do kosmu nejsou triviální úkon srovnatelný s civilní leteckou dopravou. Utopické vize Elona Muska jsou stále častěji konfrontovány s realitou a jenom čas ukáže, nakolik šlo o střízlivé odhady.

Text: Ladislav Loukota