Všechno, co jste chtěli vědět o včerejším přistání na kometě
Průzkumný vesmírný modul Philae přistál ve středu 12. listopadu na povrchu komety – jde o jeden z přelomových okamžiků v technických dějinách lidstva.
Evropský vesmírný modul Philae úspěšně přistál na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko vzdálené 510 milionů kilometrů od Země. Oznámilo to řídící středisko Evropské vesmírné agentury (ESA) v německém Darmstadtu. Přistání modulu na kometě završilo desetileté vesmírné putování mateřské sondy Rosetta a je významným vědeckým milníkem.
Zpráva o přistání přišla krátce po 17.00 SEČ, zhruba půl hodiny poté, co modul na poměrně prašný a pórovitý povrch vesmírného tělesa skutečně dosedl. Právě tak dlouho totiž trvala cesta signálu od komety k Zemi. V řídícím středisku v Darmstadtu v tu chvíli propukli všichni zúčastnění v jásot a ředitel ESA Jean-Jacques Dordain v emotivní řeči hovořil o "obrovském kroku vpřed" při prozkoumávání vesmíru.
Jsme první, kteří to udělali, a tak to už zůstane navždy,dodal Dordain se zřetelnou úlevou po hodinách napjatého čekání. "Jsme na kometě, jsme velmi šťastní," jásal také ředitel letu Andrea Accomazzo za velkého potlesku a vzájemného objímání v sále řídícího centra.
Podívejte se na úžasné video, které ESA k přistání natočila:
"Můžeme doufat, že průzkumem něčeho v obrovském detailu vyřešíme záhadu všeho ostatního," dodal vědecký poradce mise Mark McCaughrean, podle kterého věda začíná ve chvíli, kdy sonda přistála na povrchu komety.
Politici si už přisvojují zásluhy
Evropská mise je pokládána za milník v dějinách letů do kosmu, protože na některé z komet přistálo vůbec první těleso vyrobené lidmi.
K úspěchu se přihlásil i italský premiér Matteo Renzi. "Jsme hrdí na to, že italská technologie pomáhala misi Rosetty po celou dobu až po přistání," reagoval šéf italské vlády.
Sestup stokilogramového zařízení na kometu byl zřejmě nejnapínavější částí zatím deset let trvající mise, jejímž cílem je získat informace o vzniku sluneční soustavy před zhruba 4,6 miliardami let. Komety totiž údajně obsahují převážně nezměněný materiál z té doby.
Tady je sestřih nejzajímavějších okamžiků přistání:
Přistání v lokalitě nazvané Agilkia proběhlo bez problémů i přesto, že před odpoutáním modulu od mateřské sondy vědci zjistili závadu na tryskách, které měly pomoci udržet zařízení na povrchu komety. Problém zjistili experti i u kotvících harpun, které mají společně s ledovcovými vrtáky stabilizovat sondu na kometě. Podle řídícího týmu je nicméně sonda v pořádku, komunikuje a zdá se, že je stabilní. Šéf oddělení družicových operací ESA Paolo Ferri ovšem upozornil, že se nyní stav sondy prověřuje.
Minilaboratoř Philae má měřit magnetické pole, pořizovat snímky nebo odebrat vzorky z povrchu i pod povrchem.
Sondu Rosetta s přistávacím zařízením vynesla do vesmíru 2. března 2004 raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Rosetta kolem komety krouží od letošního srpna.
Jak je tato kometa velká? Podívejte se na její srovnání se nejslavnějšími sci-fi raketami:
Co prozradí kometa?
Zjištění, z čeho je kometa Čurjumov-Gerasimenko složena, by mohlo astronomům pomoci při poznávání podmínek, které v dávných dobách v této části vesmíru panovaly. Tyto poznatky by rovněž mohly přispět k vyřešení záhady, jak se na Zemi dostala voda – zda na ní byla hned od počátku formování planety, nebo zda ji dopravily právě komety, které se se Zemí srazily.
Už před přistáním sondy vědci pomocí měřících čidel z unikajících plynů komety zjistili, že Čurjumov-Gerasimenko oplývá sirovodíkem, který připomíná zápach zkažených vajec, a čpavkem, který zase připomíná koňskou močůvku. Obsahuje také oxid siřičitý a sirouhlík. Nicméně hustota těchto složek je údajně malá. Mlhavý obal komety tvoří převážně voda a oxid uhličitý smíchaný s oxidem uhelnatým. Každopádně její bohatá chemická směs je podle vědců překvapivá, protože v době provedených měření bylo těleso ještě 400 milionů kilometrů daleko od Slunce.
Experti ESA očekávají, že chemické složení se změní, až se kometa více přiblíží k Slunci. Studium těchto změn by mělo pomoci odhalit chemické složení komety.
ČTK