Mimozemský život na Venuši? Konečně byly objeveny jeho stopy

Závěry prezentované na národním astronomickém setkání na univerzitě v Hullu podporují teorii, že se ve Venušině atmosféře nachází štiplavý fosfin. O jeho přítomnosti na Venuši se odborníci již dlouho přou. Je to plyn, který produkují některé pozemské bakterie v prostředí bez přítomnosti kyslíku, například ve střevech některých savců. Jiné, například sopečné zdroje tohoto plynu, jsou tak neefektivní a nezvyklé, že jej vědci v určitém množství vytipovali jako biomarker, spojují ho tedy s životem.

V minulosti ho odborníci na Venuši už detekovali, pro ostatní ale nebylo možné tyto závěry potvrdit; tým vědců, který v Hullu přednášel o svém výzkumu, však zjistil, že je přítomnost plynu závislá na Venušině denním cyklu.

Mohlo by vás zajímat: Astronaut Svoboda se připravuje do vesmíru. Prozradil, kdy zahájí misi a jaký bude výcvik

“Sluneční světlo fosfin v atmosféře zničí, alespoň to naznačují naše zjištění,” shrnul výzkum astrofyzik Dave Clements. “Co ho produkuje, nevíme. Je možné, že Venuše prošla obrovskými změnami a život tam zůstal na jediném alespoň trochu příznivém místě - v oblacích.” Asi 50 km nad povrchem už totiž panují teploty i tlak, které jsou těm pozemským daleko bližší, a klidně by tam mohly přežít hodně odolné mikroby.

Jiný tým navíc na téže konferenci oznámil detekci čpavku neboli amoniaku, který (samozřejmě kromě industriálních procesů) ve velkém produkují metabolismy pozemských živočichů jako odpadní produkt. Co jiného by mohlo být jeho zdrojem na tzv. terestrických planetách, tedy planetách, jejichž základ tvoří horniny a nikoli plyn, odborníci nemají ponětí.

“Podivností v atmosféře Venuše je k nalezení mnoho, hodně veličin se tam mění po měsících nebo i letech, a k obrovské spoustě z těchto faktů neznáme důvod,” uzavřel Clements s tím, že odborníci budou důvod nálezu obou plynů zkoumat minimálně měsíce, pravděpodobně ale spíše roky.

Zdroj: National Library of Medicine, MDPI, Frontiers.

Video, které jste mohli minout: Našli jsme život na jiné planetě? Český geolog brzdí vědecké nadšení