Země zažila gigantický nálet asteroidů. Video ukazuje smršť, která po sobě zanechala 22 000 kráterů
Vesmírná záře S1 (1) – Pozdní velké bombardování
Sluneční soustava bývala hodně bouřlivým místem. Následky divokých událostí, které se odehrály před 4,1 až 3,8 miliardami let, jsou viditelné dodnes.
I když je dnes Jupiter dost důležitou součástí Sluneční soustavy, původně vznikl mnohem dál od Slunce. Byl by tam nejspíš dodnes, kdyby se nesetkal s velkým množstvím planetesimál, tedy ledových těles o rozloze jednotek kilometrů, která na něj začala působit vlastními gravitačními tahy a postupně jej tak přemístila dovnitř soustavy.
Pozdní velké bombardování (ilustrační foto) Zdroj: iStock
Atmosféra Jupiteru je proslulá gigantickými bouřemi Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Planeta Jupiter Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Sluneční soustava je kupodivu křehká Zdroj: Getty Images
Bude mít Sluneční soustava brzy devět planet? Zdroj: Getty Images
Zvládnete vyjmenovat všechny planety sluneční soustavy ve správném pořadí? Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Sluneční soustava se formovala stovky milionů let Zdroj: iStock
Porovnání velikosti planet Sluneční soustavy Zdroj: Getty Images
Pozdní velké bombardování
Jak Jupiter postupoval, střetl se se Saturnem a společně začaly obě planety ovlivňovat dráhy ostatních plynných planet tak, že se jejich oběžné dráhy vzdálily od Slunce. Zároveň to byl tentokrát jejich gravitační tah, jenž naopak zapůsobil na planetesimály z oblaku asteroidů. Jak tělesa vlivem obou obrů směřovala do vnitřní soustavy, gravitace ostatních planet udělala své a začalo peklo, které známe jako pozdní velké bombardování. Jeho dramatizaci můžete vidět v pořadu Vesmírná záře na Prima ZOOM.
Čtěte také: 5 filmů, ve kterých k Zemi letí asteroid: Od Armageddonu k Drtivému dopadu
Vnitřní planety včetně Země začaly být bombardovány mračnem velkých asteroidů. Pokud byl na Zemi do té doby nějaký život, nebo oceány, všechno to zaniklo pod náletem kosmických hornin, jejichž vlivem vznikl na Zemi extrémní žár. Ten roztavil velkou část zemské kůry. I proto se dnes těžko najde nějaká hornina starší než 4 miliardy let. Bombardování zanechalo na Zemi přes 22 000 kráterů o velikosti přes 20 km a 40 gigantických impaktních pánví s průměrem kolem 1 000 km.