Ve vesmírné sondě letící nejblíže k Slunci budou české přístroje

Čeští vědci ve spolupráci s českými firmami vyvinuli a vyrobili čtyři z deseti přístrojů pro vesmírnou sondu Solar Orbiter, kterou se Evropská vesmírná agentura (ESA) chystá vyslat ke Slunci. Zapojili se tak do přípravy mise, jejímž cílem je komplexní studium Slunce z bezprostřední vzdálenosti. V okamžicích největšího přiblížení by měla být sonda nejblíže Slunci ze všech předchozích sond a bude muset odolávat třináctkrát většímu tepelnému záření než na Zemi.

Solar orbiter

Start mise Solar Orbiter je plánován na únor 2019. Za další tři roky by se sonda měla dostat na vzdálenost asi 60 slunečních poloměrů od nejbližší hvězdy planety Země. Bude na oběžné dráze podobné dráze planety Merkur, kde bude pozorovat oblast kolem obou slunečních pólů. Měla by zjistit, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Zkoumat bude sluneční heliosféru, erupce a fungování dynama hvězdy.

Intenzivní sluneční záření, teplotní rozdíly kolem 80 stupňů Celsia a vysoká radiace nabitých částic v blízkosti Slunce představovala pro vědce výzvu. Celá sonda a přístroje musí být zkonstruovány tak, aby mohly fungovat i v takto namáhavých podmínkách, řekl dnes novinářům Petr Heinzel z Astronomického ústavu Akademie věd (AV). Byl koordinátorem programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV21, která výzkum a vývoj přístrojů pro sondu zastřešovala. Sondu a její přístroje bude chránit speciální ochranný štít, který se může rozpálit na 400 až 500 stupňů Celsia.

Český koronograf

Čeští vědci připravili pro sondu čtyři experimentální přístroje. Jedná se například o koronograf pro studium eruptivních procesů v koróně a slunečního větru. Simultánní pozorování koróny a procesů v ní bude podle AV první svého druhu a mělo by poskytnout unikátní data.

Koronograf je jako dalekohled. Jeho hlavní optické elementy, tedy zobrazovací zrcadla, byly vyvinuty a vyrobeny v laboratořích TOPTEC, které jsou součástí Ústavu fyziky plazmatu AV. "To zrcadlo je vysoce přesné. Kdybychom si to zrcadlo zvětšili do velikosti Máchova jezera, tedy asi na průměr dvou kilometrů, tak nepřesnost, která je na tom zrcadle, by nepřekonala ani jednu desetinu milimetru," řekl ČTK výkonný ředitel TOPTEC Vít Lédl.

V ČR vznikl také speciální teleskop pro zobrazování rentgenových zdrojů, který by měl umožnit výzkum slunečních erupcí, a komplex přístrojů na měření částic ve slunečním větru. Posledním přístrojem, který bude na sondě z ČR, je vybavení pro studium radiových a plazmových vln, které bude ostatním přístrojům zajišťovat dodávky elektrické energie ze solárních panelů.

Všechny čtyři české přístroje, které vědci na konci června předali ESA, stály dohromady zhruba šest milionů eur. Většina se zaplatila z programu PRODEX, který je určený na podporu vývoje vědeckých přístrojů pro programy kosmického výzkumu ESA.

Očekává se, že sonda by měla u Slunce fungovat asi tři roky. Podle expertů to ale není možné říct přesně. "Bude záležet na mnoha okolnostech, možná bude pracovat i deset let," dodal ředitel Astronomického ústavu AV Vladimír Karas.