Zemi zasáhnou tři velké solární bouře za sebou. Jejich klasifikace budí obavy
Oblohu nad Českem rozzářila polární záře
K Zemi se řítí několik vln částic vyvržených ze Slunce. Vědci očekávají geomagnetické bouře, lovci polární záře jsou v pohotovosti.
Gigantický výron hmoty ze sluneční korony dosáhl ve středu 29. listopadu hodnoty M9,8, a dělí ho tak jen několik procentních bodů od překlasifikování na třídu X označující nejničivější erupce. Na rozdíl od elektromagnetického záření, které se k Zemi řítí rychlostí světla a jehož účinky tak pociťujeme už 8 minut po erupci, je vyvržená koronální hmota ve skupenství plazmatu a tvoří ji hlavně protony a elektrony.
Solární bouře na povrchu Slunce monitoruje už od roku 1996 sonda SOHO Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Polární záře na severní polokouli Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Výrony hmoty ze slunečního povrchu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Zemi zasáhnou solární bouře Zdroj: istock.com
Slunce a jeho solární bouře Zdroj: iStock
Mohlo by vás zajímat: Polární záře z vesmíru: Úchvatné video bere dech
K Zemi se tyto částice blíží rychlostí 3 000 km/s, jejich pomalejší varianta dokonce „jen“ rychlostí 250 km/s. Trvá jim tak 15–18 hodin, resp. až několik dnů, než dorazí do zemské atmosféry. Vědci předpokládají, že masa částic z aktuální koronální erupce dopadne na Zemi plnou silou v noci z čtvrtek 30. listopadu na 1. prosince, přičemž způsobí geomagnetickou bouři.
Tři bouře za sebou
Co můžeme očekávat? Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), který sluneční erupce sleduje, klasifikuje geomagnetické bouře způsobené slunečními poruchami na stupnici od G1 po G5, kde nejnižší stupeň způsobuje zvýšený výskyt polární záře v polárních oblastech a menší výkyvy v dodávkách elektrické energie. Následky nejvyššího stupně G5 by byly podstatně horší. Na k Slunci přivrácené straně Země by například na dlouhé hodiny zcela vypadla vysokofrekvenční rádiová síť.
Očekává se, že právě probíhající erupce způsobí ve čtvrtek 30. listopadu geomagnetickou bouři o síle G1, o den později pak dokonce o síle G2. Podle serveru Spaceweather.com není ale vyloučen ani mnohem silnější stupeň G3. Důvodem je skutečnost, že den před aktuální erupcí plazmatu, tedy 28. listopadu, astronomové zaznamenali slabší výron slunečních částic, jejichž dopad pociťujeme v těchto hodinách.
Podle fyzičky vesmírného počasí Tamithy Skov se tak k nám blíží hned tři bouře za sebou a při správné orientaci magnetického pole Země můžeme čekat postupné údery o síle G1–G2-G3:
A Direct Hit! The impressive #solarstorm launched in the Earth-strike zone has been modeled by NASA. The storm is predicted to hit Earth by midday December 1. Along with two earlier storms already en route means we have a 1,2,3-punch. If the magnetic field is oriented correctly,… pic.twitter.com/XLCAbmjXZ7
— Dr. Tamitha Skov (@TamithaSkov) November 29, 2023
Přečtěte si také: Na Zemi dopadlo intenzivní záření zřejmě z jiné galaxie. Vědci nedokážou jev vysvětlit
Polární záře
Amatéry i profesionály fascinované atypickými úkazy v atmosféře určitě potěší fakt, že geomagnetické bouře bude s vysokou pravděpodobností doprovázet i výrazná polární záře viditelná i v nižších zeměpisných šířkách.
Za polární září je vhodné vyrazit mimo města a další zdroje světelného znečištění a sledovat severní (v případě jižní polokoule by to byl jižní) horizont. Nezapomeňte přitom výhled pravidelně kontrolovat, polární záře se po dlouhých pauzách často rozhoří v jediném okamžiku.