Sledujte setkání sondy Rosetta s kometou – ON-LINE!

ESA vyslala přístroj do vesmíru v březnu 2004. Jeho hlavním úkolem je dostat se na oběžnou dráhu komety, označované jako 67P, a umožnit přistání modulu Philae, který bude povrch oběžnice zkoumat.

V prvních srpnových dnech se Rosetta dostala na pouhých sto kilometrů od Čurjumova-Gerasimenka. Pokud se podaří dnešní setkání, až do plánovaného listopadového vypuštění modulu Philae bude studovat plyn unikající z komety a analyzovat její vnitřní složení. Modul má pak po přistání odebrat vzorky z povrchu a vyhloubit do komety díru, aby prozkoumal i materiál pod povrchem. Kometa by měla umožnit pohled na období vzniku naší sluneční soustavy před 4,6 miliardami let.

nebo na odkazu zde

Jde vůbec o první takový pokus v děinách lidstva – doposud se nic podobného neuskutečnilo. Pokud se manévr povede, budete svědky opravdu historické události! A co se vlastně dnes má přesně stát?

Přibližovací manévry ke kometě spustila sonda Rosetta už v pondělí 7. května – sestávají celkem z deseti kroků. A teď už zbývá jen jediný, který se nazývá CATI neboli Close Approach Trajectory Insertion. Sonda během něj vletí na oběžnou dráhu komety pomocí několika přesně vypočtených zážehů trysek. Všechny tyto manévry už má sonda nahrané ve své paměti, technici to provedli 4. srpna.

Bude to probíhat pomocí jakýchsi skoků dlouhých asi 100 kilometrů – každý bude trvat asi čtyři dny. Při každém se Rosetta vždy o kousek přiblíží k povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko, až ji nakonec gravitace komety chytí úplně...

Podívejte se na animaci, která vám to ještě lépe přiblíží:

Co víme o kometě?

Kometa Čurjumov-Gerasimenko, na níž má na podzim přistát evropská sonda Rosetta, je "teplejší", než by vědci čekali. Vyplývá to z prvního tepelného měření, jehož údaje sonda poslala na Zemi. První tepelné údaje Rosetta pořídila pomocí infračerveného a tepelného spektrometru VIRTIS v období od 13. do 21. července. V tomto časovém rozmezí se ke svému cíli přiblížila ze vzdálenosti 14 000 kilometrů na 5000 kilometrů.

Vzhledem k tomuto odstupu přístroj nebyl s to zaznamenat teplotu jednotlivých míst kosmického tělesa. Nicméně s využitím senzoru zaznamenávajícího infračervené světlo vydávané celou kometou vědci určili, že průměrná teplota jejího povrchu se pohybuje kolem –70 stupňů Celsia.

To je podle odborníků příliš na to, aby oběžnice byla pokryta ledem. Proto jsou toho názoru, že má spíše tmavý, prašný obal.

Kometa byla v době uvedeného měření zhruba 555 milionů kilometrů daleko od Slunce, tedy více než třikrát dál, než je od něj Země. To podle ESA znamená, že sluneční světlo tam má desetinu jasnosti než na Zemi. Ačkoli –70 stupňů se zdá být dostatečná zima, je to o dvacet až třicet stupňů víc, než by se očekávalo u komety nacházející se v takové vzdálenosti a pokryté výlučně ledem.

"Tento výsledek je velmi zajímavý, protože nám dává první vodítko k poznatkům o složení a fyzikálních vlastnostech povrchu komety," řekl podle ESA italský vědec Fabrizio Capaccioni, hlavní vědec výzkumu prováděného pomocí spektrometru VIRTIS.