Radiace ve vesmíru je škodlivá. Tedy až doteď, ukázal výzkum

Zdravý vesmír?

Tým špičkových ruských expertů studoval, jaký je vliv pobytu ve vesmíru na zdraví astronautů a kosmonautů. Vědci popsali, že dobyvatelé kosmu nečelí vyššímu riziku vzniku rakoviny ani kardiovaskulárních chorob.

Od samotného počátku dobývání vesmíru věděli vědci i cestovatelé do kosmu, že jim hrozí jedna zásadní hrozba: radiace. Zatímco Země je před smrtící radiací chráněná přirozeným elektromagnetickým štítem naší planety, jakmile člověk toto bezpečné místo opustí, radiace je náhle všude mnohem, mnohem víc. A jak se ví už dobrých sto let, radiace má ničivý dopad na lidské buňky – kvůli jejich rozpadu stoupá i při nižších dávkách ozáření výrazně riziko vzniku rakoviny a také mnoha dalších smrtelných chorob.

Teorie a praxe

Právě kvůli tomu jsou kosmické lodě i vesmírné moduly tak velké a těžké – musí být totiž vybavené protiradiačními vrstvami, které posádku před tímto vlivem zvnějšku chrání. Přes to přese všechno musí astronauti i kosmonauti počítat s tím, že je u nich riziko vzniku rakoviny i kardiovaskulárních nemocí vyšší.

Tedy, alespoň doposud s tím museli počítat. Nový výzkum ruských vědců, který studoval reálné osoby, které do kosmu cestovaly, totiž žádné takové důsledky nenašel. Výzkumníci pro tuto studii prošli lékařské záznamy všech osob, které se kdy vydaly do vesmíru: jde o celkem 117 kosmonautů a 301 astronautů. Z nich už 89 zemřelo.

Ukázalo se, že 75 procent z nich zemřelo na rakovinu nebo na choroby srdce. Poměr byl u ruských i amerických dobyvatelů vesmíru velice podobný. Tyto statistky jsou ale překvapivě zcela v souladu s tím, jak umírají běžní Rusové a Američané – jediné, co se nějak odchylovalo od průměru, byl fakt, že ruští astronauti neumírali tak často na problémy spojené s užíváním alkoholu, jako je tomu u běžné populace.

Zázrační kosmonauti

Výsledek je jasný: přestože by vesmírným dobrodruhům teoreticky mělo hrozit větší riziko úmrtí na rakovinu a nemoci srdce, nějakým podivným způsobem se to neděje. A to přesto, že reálně tito lidé opravdu čelí výrazně vyšším dávkám radiace a tedy i buněčného stresu než běžná populace.

Vědci si zatím nejsou jistí, čím je to dané. Uvažují například o tom, že astronauti a kosmonauti musí vést výrazně zdravější způsob života než normální lidé, musí sportovat a většinu života se udržovat ve špičkové kondici. Také se zdravěji stravují, vybírají se z těch nejlépe disponovaných lidí, takže jsou reálně mnohem zdravější než běžní lidé.

Aby se podařilo tyto hypotézy potvrdit či vyvrátit, je potřeba ještě dalších výzkumů, v nichž by ruští vědci rádi pokračovali v budoucnosti. Význam takové práce je obrovský – jeho cílem je připravit vesmírné agentury na delší cesty kosmem, například k Marsu. Text: Martin Kolář