Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo. Co přesně řekl Neil Armstrong?
Jeden z nejslavnějších citátů 20. století charakterizuje úspěšně završený proces dobývání vesmíru. Historická věta Neila Armstronga však původně zněla o trochu jinak a slavný astronaut nejspíše udělal chybu. V čem přesně?
„Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo.“ Tento výrok Neila Armstronga známe všichni, stal se z něj v podstatě popkulturní fenomén a vlastně není mnoho slavnějších citátů z 20. století. Je v něm vyjádřena nejvyšší míra optimismu z doby, kdy ho bylo potřeba – neklidné 20. století, stižené válkami a společenskými změnami, potřebovalo právě koncem 60. let (tedy v době vrcholu hnutí hippies, vietnamské i studené války) podobnou událost, jež by dala lidstvu naději. Armstrongův výrok to bezezbytku naplnil, jenže co když jsme slyšeli něco trochu jiného?
Nejslavnější citát
Z nahrávky NASA je totiž patrné, že se Armstrong dopustil jedné překvapivé chyby. Jeho výrok je znám v následujícím znění: „That’s one small step for a man, one giant leap for mankind.“ Když se však do nahrávky zaposloucháte, uslyšíte (respektive neuslyšíte), že neurčitý člen „a“ v první části souvětí jaksi chybí. To vlastně mění její celý význam; ve spojení se členem totiž výraz „a man“ znamená opravdu jednoho člověka, jak smysl věty chápeme. Jenže bez členu se „man“ používá stejně jako „mankind“ v druhé části věty, tedy celý lidský druh, pokolení. Přesný překlad toho, co Armstrong ve skutečnosti řekl, by tudíž měl znít: „Je to malý krůček pro lidstvo, ale velký krok pro lidstvo.“
Američtí odborníci záznam samozřejmě důkladně zkoumali a dostali se v teoretizování tak daleko, že prý člen možná zazněl, jen nebyl kvůli výraznému ohijskému přízvuku Neila Armstronga rozumět. Pravdou však je, že mezi slovy „for“ a „man“ není opravdu téměř žádný prostor, takže nejspíše bude pravdivé to nejjednodušší možné vysvětlení – totiž že se Armstrong z přemíry nervozity prostě zmýlil a na člen zapomněl. Jedná se o chybu na úrovni našeho přeřeku, takže mu to můžeme odpustit, jenže v zámoří si na svého hrdinu jen tak sahat nenechají.
Tajemství Neila Armstronga
Mimochodem, zajímavostí kolem Armstrongova památného výroku je vícero. Údajně mu byl inspirovací Tolkienův Hobit, v němž Bilbo Pytlík pronese větu: „Na člověka by to nebyl žádný velký skok, ale byl to skok do tmy.“ Armstrong byl velký Tolkienův fanoušek, takže to vůbec nezní nemožně. Inspiračních zdrojů pak bylo jistě více, jelikož v interních materiálech NASA k projektu Apolla 11 se psalo o „velkém kroku kupředu pro celé lidstvo“.
Ať už tedy Armstronga k finální verzi výroku dovedlo cokoli, autorství nikomu jinému nepřipíšeme. Musíme si vystačit s dobovou nahrávkou nevalné kvality, z níž je však hlavní myšlenka zřejmá a dodnes fascinující. Nebo si můžeme připomenout povedenou scénu z filmu První člověk, kde se audiovizuálním uchopením prvních lidských kroků na Měsíci necháme unést mnohem snáz…