20. května 2024 13:40

Modrozelená ohnivá koule ozářila celou oblohu. Kamery zachytily vzácný meteor nad Španělskem

Noční nebe nad Portugalskem a Španělskem nabídlo o víkendu unikátní podívanou. Podle Evropské kosmické agentury (ESA) se jednalo o pozůstatek komety.

Meteor se podle ESA řítil oblohou rychlostí 161 000 km/h, což je 65násobek maximální rychlosti stíhačky F-16, a ve výšce 60 kilometrů neškodně shořel nad Atlantským oceánem. Dramatický průlet meteoru nad Pyrenejským poloostrovem zachytila v sobotu 18. května 2024 ve 22:46 UTC (19. května 00:46 SELČ) kamera ESA v Cáceresu na západě Španělska:

Přečtěte si také: Astronomové vyhlížejí nejjasnější kometu století. Pouhým okem bude vidět celé týdny

Sociální sítě vzápětí zaplavily snímky a videa zachycující spektakulární průlet obřího meteoru. Uživatel sítě X Colin Rugg na svém účtu napsal: „Je to šílené. První zprávy tvrdí, že bylo vidět modrý záblesk, jak se žene noční oblohou stovky kilometrů daleko.“

Podobné objekty jsou původně částmi větších těles, jako jsou asteroidy, komety nebo dokonce měsíce a planety, a do zemské atmosféry vlétají vysokou rychlostí. Dokud jsou v meziplanetárním prostoru, mluvíme o nich jako o meteoroidech, jakmile ale třením o atmosféru Země vzplanou, jedná se už o meteory.

Jejich životnost je mimořádně krátká, počítá se na sekundy. Podle serveru Space.com 90-95 procent mezihvězdné hmoty, která vletí do zemské atmosféry, na povrch země nikdy nedopadne. Pokud se tak stane, jedná se už jen o prach nebo velmi malé kousky zvané meteority.

Tajemná modrozelená záře

Barva meteoru a stopy, kterou na obloze svým průletem atmosférou zanechává, napovídají mnohé o jeho chemickém složení. Zářivě zelená nebo modrá barva, jakou měl víkendový meteor, indikuje spalování hořčíku, jenž tvoří základ nejkrásnějších meteoritů vůbec.

Mohlo by vás také zajímat: Oblohu nad Českem rozzářil meteor jasnější než měsíc. Úlomky mohly dopadnout na zem

Jde o takzvané pallasity, které patří do kategorie železo-kamenitých meteoritů. Jejich hornina je tvořena krystaly nazelenalého olivínu, které jsou uzavřeny v šedé matiční hmotě tvořené slitinou niklu a železa. Vědci se domnívají, že tato vzácná kombinace prvků vzniká, když se křemičitanový obal z povrchu asteroidů v důsledku srážek s jinými tělesy smísí s kovovým jádrem. Pallasity tvoří pouhé jedno procento všech meteoritů.

Zdroj: Space.com, Reuters

Video, které jste mohli minout: Úplné zatmění Slunce 2024

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský