Máme v Česku nejhlubší zatopenou jeskyni světa? A jak je hluboká?
Výzkum probíhá díky nadaci, která spolupracuje s Prima ZOOM!
Jeskyňáři zkoumají, zda Hranická propast na Přerovsku je nejhlubší zatopenou jeskyní na světě. Poprvé ve větším rozsahu také zkoumají složení její vody. Výzkum vede hydrogeoložka Helena Vysoká, která na něj získala čtvrtmilionový grant z projektu Expedice nadačního fondu Neuron. Loni se přihlásila do jeho soutěže a vyhrála ji.
"Zkoumat vodu v Hranické propasti byl můj sen a nikdy by mě nenapadlo, že se může někdy splnit," řekla v rozhovoru s ČTK pětatřicetiletá vědkyně. Unikátní krasový fenomén nemá v Česku obdoby, v celosvětovém měřítku se může srovnávat jen s několika lokalitami.
Hranická propast, která leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic, je aktuálně druhou nejhlubší zatopenou jeskyní světa. První je italská Pozzo del Merro nedaleko Říma s hloubkou 392 metrů. Jak doopravdy je hluboká Hranická propast, ale zatím není jasné, protože se potápěči ještě nedostali na úplné dno.
Polský expert
Jeskynní potápěči, kteří spolupracují s uznávaným Krzysztofem Starnawským z Polska, se tak již tři roky pokoušejí zjistit, zda Hranická propast není nejhlubší na světě a hledají její dno. Většinu týmu tvoří Češi z České speleologické společnosti. Starnawski se ale jako jeden z mála lidí na světě umí ponořit do hloubky pod 200 metrů, navíc ve specifickém jeskynním prostředí. Poslední měření loni v říjnu ukázalo, že hloubka propasti je jen o osm metrů menší než italské jeskyně.
"Chceme se pokusit ale také přispět k poznání, zda se voda v propasti pohybuje a jak dlouho setrvává v masivu. Jaké má fyzikální, chemické parametry a jak ty se mění v čase a s hloubkou," řekla Vysoká. O Hranické propasti dosud neexistují žádná ucelená či detailní hydrogeologická data. Vědkyně proto doufá, že jde o začátek nové éry výzkumu propasti.
Propast je pro odběr vzorků obtížně dostupná, Vysoká chce přesto získat informace i o co nejhlubší vodě. "Do větší hloubky můžeme spustit sondu nebo nějaká čidla, ale dostaneme se maximálně do 180 metrů, pak je skloněné dno, úžina zavalená kmeny stromů a pak pokračuje druhá studna," popisuje. Nasazení potápěče je jednou z mála možností, jak se dostat ke dnu.
Neuron letos vyhlásil další Expedici. Mohou se do ní přihlásit jednotlivci i týmy s projekty vědeckých expedic. Odborná porota vybere z přihlášených projektů vítěze, který získá na svou "akci" finanční prémii 250 tisíc korun.
ČTK