Katastrofální mise na Mars. Místo nálezu života jsme stvořili kráter viditelný z oběžné dráhy
Objevitelé vesmíru S1 (3) – Modul Schiaparelli
Mělo jít o průlom ve výzkumu povrchu Marsu. Naděje však skončily katastrofickou nehodou, která za sebou nechala kráter viditelný z oběžné dráhy.
Dobývání vesmíru není nic jednoduchého a i dlouhé přípravy mohou vést k nečekanému a smutnému selhání. Důkazem je výsledek projektu ExoMars 2016, společné mise ESA a Roskosmosu. Cílem mise bylo vyslat na Mars sondu, jež by zde sbírala materiál a prováděla měření za účelem zjištění přítomnosti známek života.
Mars Zdroj: iStock
Mars Zdroj: Getty Images
Model modulu Schiaparelli Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Schiaparelli měl bezchybně přistát na Marsu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Přistání v žádném případě neproběhlo hladce Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Curiosity zkoumá povrch Marsu už od roku 2012 Zdroj: Getty Images
Rover Curiosity na povrchu Marsu Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Takto si havarovanou loď na Marsu představují pozemští grafici... Zdroj: Getty Images
Mars Zdroj: iStock
Mars Zdroj: Getty Images
Model modulu Schiaparelli Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Schiaparelli měl bezchybně přistát na Marsu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Přistání v žádném případě neproběhlo hladce Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Curiosity zkoumá povrch Marsu už od roku 2012 Zdroj: Getty Images
Rover Curiosity na povrchu Marsu Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Takto si havarovanou loď na Marsu představují pozemští grafici... Zdroj: Getty Images
Tvrdé přistání s kráterem na konci
Modul nazvaný Schiaparelli měl 19. října 2016 přistát na povrchu Marsu, kde měl v rámci naprogramovaných příkazů provádět měření 6 hodin denně a pracovat tak, aby maximálně využil kapacitu baterií. Nic ale nešlo podle plánu a projekt nejenže nezačal hladkým přistáním, ale skončil drtivým dopadem.
Čtěte také: Záhadný objekt na Marsu. Vědci mluví o přistání mimozemšťanů i kosmické lodi lidí
Schiaparelli, řízený z německého Darmstadtu, se přiblížil na oběžnou dráhu, kde došlo k přetížení senzorů. Správně rozevřel padáky, software modulu ale mylně vyhodnotil atmosférické síly působící v nadzvukové rychlosti. To mělo za následek, že modul o hmotnosti 300 kg náhle padal volným pádem rychlostí 300 km/h. Zažehlo se devět přistávacích trysek, ty se ale po pár vteřinách vypnuly a stroj tak dopadl z výšky 2–4 km přímo na povrch, kde vyhloubil kráter v předpokládané hloubce 50 cm. Ohromující náraz, končící novým kráterem na Marsu, můžete vidět v pořadu Objevitelé vesmíru na Prima ZOOM.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
