Vyfotit celou Mléčnou dráhu je nemožné, přesto její snímky existují. Má to svůj důvod

Na sociálních sítích se pravidelně objevují zobrazení naší galaxie, a pod každým z nich najdete aspoň jeden komentář typu „Jak jsme mohli vyfotit naši vlastní galaxii, když jsme pořád uvnitř?“ Odpověď samozřejmě zní, že nemohli. Žádná taková fotografie neexistuje. Lidstvo je zatím rádo, že dostalo sondu k hranici sluneční soustavy, natož aby zvládlo zvenčí vyfotit celou galaxii.

Vesmír

5 nejkrásnějších fotek od Hubbleova vesmírného dalekohledu, jenž krouží nad Zemí už 35 let

Základem je vizualizace

Všechny snímky, na kterých je Mléčná dráha zachycená v celé své kráse, jsou jen počítačové vizualizace založené na pozorování, měřeních a modelování. To, že jsme ji na vlastní oči neviděli zvenčí, ale rozhodně neznamená, že ji neznáme nebo ji neumíme vymodelovat přesně. Její součástí je totiž drtivá většina hvězd, které můžeme pouhým okem vidět na noční obloze.

Jak taková spirální galaxie, mezi něž patří i naše Mléčná dráha, vzniká, ukazuje následující simulace. Staré hvězdy v ní svítí červeně, mladé pak bíle nebo zářivě modře. Průměr zobrazené oblasti je kolem 300 000 světelných let:

Simulation of the evolution of a spiral galaxy over approximately 13.5 billion years (from almost the Big Bang to the present)

The different colors in the model indicate old stars (red), young stars (white and bright blue), and the distribution of interstellar matter (pale… pic.twitter.com/ztBtbhewks

— Black Hole (@konstructivizm) May 7, 2025

Čtěte také:  Co kdybychom přistáli na nejbližší exoplanetě? Přesídlení lidstva by mohlo dopadnout hororově

Matematika a vědecké postupy

Vědci sledují jejich polohu i pohyb, rozložení prachu a plynu, gravitační pole i elektromagnetické záření. K tomu přidají vše, co vědí o podobných spirálních galaxiích – těch, které na rozdíl od té naší opravdu zvenčí vidíme – a výsledkem je matematicky přesný model celé Mléčné dráhy.

Díky němu pak odborníci už bez problémů zvládnou zrekonstruovat její tvar a strukturu. Asi jako kdybychom seděli na ruském kole a snažili se ho nakreslit: Přestože bychom ho neviděli celé, zvládli bychom si spočítat jeho zakřivení a domyslet si, jak zepředu vypadá.

Koneckonců, úplně stejně jsme v minulosti odvodili tvar naší planety. Že Země není placka, totiž víme už od dob antického Řecka; Aristoteles o tom měl díky pozorováním a výpočtům přesvědčivé důkazy zhruba kolem roku 350 př. n. l. Zvládli jsme vyrobit přesné mapy i glóbus, a to navzdory faktu, že první fotku Země z vesmíru pořídila až v roce 1972 posádka Apolla 17.

Vesmír

Našli jsme život na jiné planetě? Český geolog brzdí vědecké nadšení

Nemožná mise

Získat reálný obraz Mléčné dráhy by vyžadovalo mnohem delší vesmírný let. Abychom z kosmické lodi zvládli vyfotit opravdu celou galaxii, potřebovali bychom nejen doletět k jejímu okraji, ale také od ní získat dostatečný odstup. Mléčná dráha má průměr okolo 100 000 světelných let, takže minimální vzdálenost, ze které by ji bylo možné zachytit vcelku, by byla alespoň dvojnásobná, 200–300 tisíc světelných let. Teprve z téhle vzdálenosti bychom měli výhled na celý galaktický disk a strukturu spirálních ramen.

Mohlo by vás zajímat: Vzácný úlovek rybářů u Kanárských ostrovů: Z moře vytáhli žraloka šotka, připomíná vetřelce

A tak zůstáváme u modelů a ilustrací. Poměrně přesných, opřených o data, ale přesto jen vědeckých rekonstrukcí. Mléčnou dráhu v celé kráse nikdo z lidí, kteří jsou právě teď naživu, nemá nejmenší šanci spatřit, a možná ji žádný člověk ani nikdy takhle neuvidí. A tak si „falešné“ fotky stvořené v počítačích vědců můžeme bez výčitek užít.

Zdroj: UCL, SkyAtNightMagazine, Astronomy.

Video, které jste mohli minout: Na lidech hořel oděv, miliony stromů šly k zemi. Sílu Tunguského incidentu pocítil celý svět