Čím jste od slunce dál, tím cítíte větší teplo – sonda do sluneční korony má zjistit podrobnosti

NASA a sonda ke Slunci

Americká Parkerova sluneční sonda (Parker Solar Probe), která se 6. srpna vydá na několikaletou pouť ke Slunci, pomůže vědcům objasnit, proč je teplota koróny (okolí Slunce), což je oblast sluneční atmosféry, o několik řádů vyšší než na povrchu hvězdy. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) také očekává, že díky misi bude schopen lépe předpovídat solární bouře, které mohou poškodit pozemské rozvodné sítě či rušit satelitní navigaci.

Portály věnující se kosmonautice i běžné zpravodajské servery společně hodnotí let sondy jako mimořádnou událost. Lidstvo totiž poprvé vysílá do vesmíru aparát, který pronikne do sluneční koróny. Vůbec největšího přiblížení dosáhne sonda v závěru roku 2024, kdy se dostane na vzdálenost 6,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Dosud nejblíže se k této hvězdě dostala západoněmecká sonda Helios 2, která od ní byla 41,9 milionu kilometrů.

Teploty slunce

Ačkoli teploty v koróně dosahují až několik milionů stupňů Celsia, sonda takovým extrémům čelit nebude. Předpokládá se, že na své trase bude muset vydržet zhruba 1370 stupňů Celsia. Teplota uvnitř zařízení, které bude chránit uhlíkový štít, pak podle expertů nepřesáhne 30 stupňů Celsia.

Bezproblémový průlet korónou je možný díky nižší hustotě částic, což znamená menší přenos tepla na sondu. Odborníci NASA to přirovnávají k vložení ruky do rozpálené trouby, což je oproti ponoření ruky do hrnce s vroucí vodou snesitelné.

Vědci od sondy očekávají odpověď na otázku, proč je povrch Slunce s teplotou okolo 5500 stupňů Celsia výrazně chladnější než koróna. Existuje několik teorií, žádná ale plně neobjasňuje extrémní rozdíly teplot.

"To prostě nedává smysl"

To k jevu uvedla Nicola Foxová, která se na misi podílí. "Máte zdroj tepla a když se od něj vzdalujete, tak je okolí teplejší. Je to jako odejít od táboráku, ale při vzdalování cítit stále větší teplo. Porušuje to přírodní zákony, porušuje to fyzikální zákony," uvedla.

Do kosmu vynese sondu, která má velikost osobního auta, raketa Delta IV Heavy, která patří k nejvýkonnějším nosičům současnosti. Ale ani tato raketa nedokáže satelitu poskytnout dostatečnou rychlost nutnou pro náročný let. Proto bude jako vrchní stupeň nosiče připojen ještě raketový motor Star 48, který se o potřebné zrychlení postará. Podobné řešení využila NASA při startu mise New Horizont u rakety Atlas V.

Optimální období pro start sondy potrvá do 19. srpna, ale díky alternativním letovým trajektoriím bude možné odletět až do 23. srpna. Pokud se ovšem odstartovat v srpnu nepodaří, otevře se podle portálu Spaceflight Now další startovací okno až v květnu příštího roku. Sonda bude na cestě ke Slunci využívat gravitační manévry při průletu kolem Venuše a když se start uskuteční letos, dostane se nejblíže ke Slunci koncem roku 2024.

Parkerova solární sonda nese jméno po americkém astrofyzikovi Eugenu Parkerovi, který v 50. letech správně předpověděl existenci solárního větru. Ten podle vědců vzniká právě v koróně. NASA podle médií vůbec poprvé pro název sondy použila jméno dosud žijícího vědce. Jedenadevadesátiletý Parker k tomu uvedl, že je poctěn.

ČTK