Astronaut Ken Mattingly ztratil ve vesmíru snubní prsten. Hledal ho celý týden

Desátý americký pilotovaný let programu Apollo byl předposlední misí, při které lidé ve 20. století přistáli na Měsíci. Z floridského mysu Canaveral odstartoval 16. dubna 1972.

Astronauti John Young, Charles Duke a Thomas Kenneth „Ken“ Mattingly trénovali dlouhé roky, aby se do vesmíru mohli podívat. Znali každou součástku lodi i lunárního modulu. Prošli při simulacích tisíce katastrofických scénářů. Pamatovali si z hlavy, jak postupovat při stovkách pravděpodobných, méně pravděpodobných i zcela nečekaných problémů. Jeden by si myslel, že museli být připravení na všechno. Jenže nebyli. S tím, že jeden z nich kdesi ve vesmíru ztratí svůj snubní prsten, nepočítaly ani nejlepší mozky americké vesmírné agentury.

Věci v beztížném stavu občas jen tak odplují

Stalo se to hned druhý den mise. Ken Mattingly prováděl rutinní kontrolu přístrojů a prsten mu byl na ruce trochu nepříjemný, takže si ho sundal a „pověsil“ ho vedle sebe do volného prostoru – nezapomeňme, že byl ve vesmíru, ve stavu beztíže. Byl zvyklý si takto do vzduchu běžně odkládat i nářadí, se kterým pracoval. Jenže když se o několik chvil později pro prsten natáhl, byl pryč.

Mattingly po něm ihned začal zběsile pátrat, ale marně. Zapojil samozřejmě i Dukea s Youngem. Přesto se zlatý kroužek nenašel. Mise pochopitelně musela pokračovat bez ohledu na to, jak moc bude Mattinglyho manželka naštvaná, takže Duke s Youngem další den přistáli v lunárním modulu na povrchu Měsíce tak, jak bylo v plánu.

Prsten na cestě pryč

„Strávili jsme na Měsíci tři dny, a když jsme se osmý den mise vrátili za Mattinglym na oběžnou dráhu, pořád ještě ten snubák hledal,“ vylíčil později novinářům na Zemi Duke. V tu dobu už byl Mattingly připravený pátrání po prstenu nadobro vzdát.

Na devátý den mise měli astronauti naplánovaný důležitý úkol: Vyzvednout kazety se záznamy z povrchu lodi. Mattingly s Dukem se navlékli do skafandrů a vydali se přivázaní na lanech do vesmíru. Dveře do přechodové komory za sebou nezavírali, nebylo proč. Splnili úkol a chystali se vrátit, když si Duke všiml něčeho maličkého a třpytivého, co zrovna vyplouvalo z otevřených dveří raketoplánu. Tušíte správně. Byl to Mattinglyho ztracený prsten.

Poučení zní: Ve stavu beztíže si vše důležité přivažte

Duke se po něm natáhl, ale minul jej a špičkou rukavice ho navíc odmrštil pryč. Jen jediná překážka stála mezi rychle se vzdalujícím zlatým kroužkem a nekonečnou prázdnotou: Hlava nic netušícího Mattinglyho. Prsten se od ní odrazil jako hopík a vletěl přímo zpátky do lodi, kde ho Duke konečně bezpečně chytil.

Příhoda se samozřejmě stala populární anekdotou, která se ve výcvikovém centu s oblibou vypráví budoucím astronautům s poučením, aby si ve stavu bez tíže neodkládali nic jen tak do volného prostoru. Hlavně je na ní ale krásně vidět, že žádný člověk nemůže být připravený úplně na všechno. Dokonce ani ti astronauti!