První město na světě se zakryje kupolí. Hádejte, v jaké zemi...

Vědecká fikce sní o městech ukrytých před nepřízní živlů pod skleněné kupole už desítky let. Nyní se však zdá, že fikce se brzy se stane realitou. Arabská Dubaj chce být prvním městem na světě, které podstatnou část svých ulice schová pod přikrývku ze skla a železa. Očekává se, že vlivem klimatický změn k podobnému kroku do konce století sáhne většina metropolí.

Pouze pro bohaté

Dubaj neplánuje zastřešit nikterak skromnou plochu, rovněž tak nečiní z charitativních důvodů – tzv. Mall of the World ("Nákupní středisko světa") pojme více než sto hotelů, divadel a dalších budov poskytujících svým hostům veskrze luxusní služby. Díky sklo-ocelovému zastřešení a kontrolovanému klima uvnitř celého superkomplexu se honorace nebude muset obávat nikterak nepříjemných teplot, přeháňky ani písečné bouře. Jedná se o další krok ve snaze zachovat písečné město atraktivním i do budoucna.

Prakticky okamžitě se začaly ozývat hlasy, že správa podobného přístřešku bude extrémně drahá a neekologická. Vládce Dubaje při jejich megalomanských projektech prozatím první ani druhá námitka příliš nepálí. Dá se však očekávat, že do budoucna k podobné ochraně sáhne mnohem více měst. Bude proto zajímavé sledovat, do jaké míry bude Mall of the World rentabilní, ale i jak moc ovlivní zdraví svých hostů.

Klimatizované prostory v kontrastu k okolnímu prostředí nemají v medicíně dobrou pověst. Ještě více než případné zdravotní dopady však straší psychologická stránka věci. Lidé obecně nenesou dlouhodobý pobyt v uzavřeném prostředí příliš dobře. Dubaj samozřejmě neplánuje držet návštěvníky "pod pokličkou" příliš dlouho, i tak však bude zajímavé sledovat, jak moc si hosté (a především personál) vystačí se skleněnou iluzí otevřeného prostoru.

Palčivé ostrůvky horka

Zdají se vám vize podobných dómů ve více městech jako přehnané? Trend změn ve velkoměstech jim plně hraje do karet. Celosvětová populace se v posledním půlstoletí horečnatě přesunuje do měst. Tyto však v posledních letech stále častěji bijí na poplach ohledně zvýšené teploty v jejich oblasti. Tzv. fenomén městských tepelných ostrovů (UHI) říká, že aglomerace trpí výrazně vyšší mírou horka, než je tomu v daném klimatu mimo městské prostředí. Na vině je zvyšování teplot i extrémnější počasí vlivem klimatických změn, ale i zahuštěná automobilová doprava a mizející zelené plochy (UHI poprvé popsali již v 19. století). Přes horké dny může být průměrná teplota ve městech v porovnání s okolím vyšší o tři stupně, během noci i dvojnásobně. Aglomerace tak nemají šanci postupně vychladnout.

Západní města, která alespoň v kontrastu s asijskými metropolemi nejvíce kladou důraz na prostředí příjemné životu, momentálně zkoušejí řadu způsobů, jak se s horkem popasovat. Limitování silniční dopravy, maximalizace zeleně na zemi i v budovách nebo vyšší koncentrace vodních ploch jsou všechno horké trendy mezi architekty.

Unifikované klima jako v Mall of the World by však mohlo svou cenou současným polovičatým řešením zřejmě také konkurovat – zvláště v bohatších čtvrtích, jejichž obyvatelé jsou už nyní tak či onak vybaveni domácí klimatizací. Namísto řady „neviditelných“ změn limitujících nynější fungování měst by se navíc podobné budoucí dómy obešly bez výraznějších zásahů do městského života.

Spisovatelé sci-fi svého času předpovídali městské kupole jako první krok k velkým mimozemským koloniím. Zdá se však, že namísto nich se zastřešených měst dočkáme spíše jako nezbytného přizpůsobení lidských obydlí rostoucímu horku u nás na Zemi.

Ladislav Loukota