Jsou všichni jako Koothrappali? Jak doopravdy žijí indičtí vědci
Když se řekne "indický" vědec, většina Čechů si asi vybaví Raje z Teorie velkého třesku...
V září loňského roku vyslala Indie vesmírnou raketu na oběžnou dráhu kolem Marsu. A od té doby se země koupala v hřejivém vědomí vlastního vědeckého pokroku. Loni v říjnu ovšem indický premiér Naréndra Módí poznamenal, že hinduistický bůh Ganéša, vypodobňovaný napůl jako člověk a napůl jako slon, je důkazem, že dávní Indové byli průkopníky plastické chirurgie.
Letos v lednu ministr pro vědu a techniku Harš Vadhan řekl delegátům vědeckého kongresu, na němž se každoročně scházejí nejlepší vědci země, že "Pythagorovu větu ve skutečnosti objevili indičtí matematikové a velkoryse Řekům dovolili, aby si ji přivlastnili". Další řečníci pak tvrdili, že bakterie v kravském trusu mohou změnit objekty na zlato, a že "před 7000 lety Indové létali velkými letadly z jedné planety na druhou".
Supervelmoc bez superúspěchů
Ano, tato tvrzení jsou nepochybně absurdní. Ale jak poznamenává agentura Bloomberg, Indy by mělo především znepokojovat to, v jakém stavu je v současnosti výzkumný sektor této asijské země. Navzdory úspěchům, jako je mise na Mars či výsledky v oboru informačních technologií, Indie zoufale zaostává v technologickém rozvoji a výzkumu.
Zapomeňte na 7000 let stará letadla: Po více než 30 letech pokusů země ještě nebyla schopná vyvinout vlastní stíhačku, byť technologie na ni jsou světově všeobecně dostupné. Indie ročně vynakládá na vědu a výzkum méně než jedno procento HDP; v Číně jsou to dvě procenta, v USA 2,8, v Japonsku 3,4 procenta a v Koreji čtyři.
Zároveň ale Indie z peněz vynaložených na vědu a výzkum vytěží méně, než by mohla. Projekt stíhačky se částečně zadrhl proto, že na výrobu tohoto letounu má monopol státem kontrolovaná firma Hindustan Aeronautics Ltd.
Jako z komedie
Tato společnost trpí vší možnou byrokracií a nevýkonností, které zamořují celý rozsáhlý indický veřejný sektor. Chybí jí nezávislost, aby mohla učinit odvážná rozhodnutí. A nemůže přilákat nejlepší inženýry a nejnadanější talenty kvůli přísným (a nízkým) platovým tabulkám.
Na vědeckém kongresu Módí zdůraznil, jak důležité je skoncovat s tímto druhem byrokracie. Vláda by ale také měla uvolnit svou striktní kontrolu státních laboratoří a technických univerzit, jako je prestižní skupina Indické technologické instituty (IITs). Současný způsob vedení z nich vyhání talenty a odvádí pozornost od vědy a technologie.
Přijdou peníze z Ameriky?
Klíčovým zdrojem financí by mohly být zahraniční investice. Země má silnou základnu vyškolených vědců a inženýrů dostupných za zlomek nákladů v porovnání s vyspělými ekonomikami. Aby naplnila tento potenciál, musela by ale Indie zlepšit svůj patentový režim a prostředí, které zůstává všeobecně nepřátelské pro zahraniční podniky.
Mnoho času není nazbyt. A to nejen proto, že namísto seriózní vědy se zdá být na vzestupu pseudovědecké šarlatánství. Indie založila první ústav IIT v roce 1950 – tedy v době, kdy se Korea potýkala s občanskou válkou a na Čínu čekalo několik desetiletí maoistického chaosu. Pokud teď chce Indie dohnat své asijské kolegy, měla by začít ihned.
ČTK