Jak neumřít na selhání srdce. Recept je v jídle

„V České republice zůstávají kardiovaskulární choroby dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí, umírá na ně 50 % populace. Umírá na ně 44,8 % mužů a 48,7 % žen,“ píše se Zprávě o zdraví obyvatel České republiky. V poslední době se sice situace rapidně zlepšuje, nicméně selhání srdce a problémy spojené s nadváhou, tlakem, srdcem a oběhovým systémem jsou pořád největším strašákem.

To, že středomořská strava je zdravá, se „tak nějak“ obecně ví. Jenže díky studii provedené na epidemiologickém oddělení Medical Research Council na University of Cambridge víme, jak moc. „Slunce, víno, olivy, dary moře… to se to těm Řekům, Italům, Chorvatům žije,“ posteskne si našinec s tím, že u nás je přirozený výskyt oliv či chobotnic na talíři dost omezený. Tým doktorky Nity Farouhi se rozhodl prozkoumat, jaký vliv by měla změna stravy na obyvatele britských ostrovů.

"Odhadujeme, že jeden z pětadvaceti všech nových případů kardiovaskulárního onemocnění nebo jedno z osmi úmrtí na kardiovaskulární choroby ve sledované populaci Velké Británie by se mohly lidem vyhnout. Podmínkou by bylo zvýšení a dodržování pravidel středomořské stravy," vyjádřila se dr. Farouhi na stránkách své „alma mater“.

Co je základem středomořské stravy: v podstatě samé dobré sloučeniny. Vysoký obsah ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, ořechy a olivový olej. Naopak snížené množství červeného masa a střední množství vína, ryb a drůbeže. Právě takovouto dietu doporučuje britský Národní ústav pro zdraví (NICE) všem, kdož už prodělali nějaké kardiovaskulární onemocnění včetně slabých infarktů.

Výhody středomořské stravy jsou ve středomořském regionu výborně a dlouhodobě statisticky zdokumentovány, ovšem tato studie, první ve Velké Británii, ukazuje, jak může změna stravy konkrétním směrem, zásadním způsobem vylepšit kvalitu života a život samotný prodloužit i v zemi, která neleží na březích Středozemního moře.

Rozhodně se nejednalo a malý referenční vzorek, studie se účastnilo 23 902 lidí, kteří byli sledování po dobu 12 až 17 let. Středomořská strava byla za účelem této studie definována patnácti doporučeními a vyhodnocována na základě toho, jak moc se jimi testované osoby řídily. Zároveň byl vyhodnocován jejich zdravotní stav.

Podle očekávání se ukázalo, že změna jídelníčku má na množství (sílu a četnost) onemocnění srdce a oběhového systému naprosto zásadní vliv. Dá se předpokládat, že naprosto stejné nebo velmi podobné výsledky by se projevily i u občanů Česka, které je sice bez moře, ale sehnat ingredience pro tento typ stravování je v podstatě jednoduché.

„Kardiovaskulární onemocnění jsou trvale nejčastější příčinou úmrtí, ale také nejčastějším důvodem hospitalizace. Ženy jsou pro nemoci oběhové soustavy hospitalizovány ve 12 % případů ze všech hospitalizovaných a předčí tak nemoci močové a pohlavní soustavy i novotvary,“ tvrdí výše zmiňovaná zpráva. To samo o sobě může být důvodem k radikálnímu příklonu směrem ke středomořskému jídelníčku.

Text: Topi Pigula