Autotryskáč, nebo proudový létající hybrid? Všechno dohromady, žádná utopie!

Konstruktér Dave Fawcetta a softwarový inženýr Greg Brown se rozhodli, že postaví hybridní autoletadlo. A to doslova, protože do jeho útrob chtějí vměstnat tryskový motor a zároveň i elektrickou pohonnou jednotku. Fawcetta není žádný nerealistický fantasta, už postavil několik lehkých proudových letadel. Nicméně to, na čem teď s Brownem pracuje, je docela z jiného soudku. Křížence jako ze sci-fi komiksu pojmenovali GF7 a má to být spojení tryskového businessjetu a luxusního osobáku.

Svou podstatou je to především letoun, ve vzduchu se má prohánět se stejnou samozřejmostí jako jiné malé obchodní tryskáče. Tomu odpovídá i potřeba minimálně 760 m dlouhé ranveje, aby mohl odstartovat. GF7 má sloužit především jako rychlý a pohodlný dopravní prostředek mezi letišti. Ale oproti jiným soukromým tryskáčům má jednu výhodu. Po přistání jej nemusíte nechat v hangáru. Můžete s ním vyrazit na silnice a zaparkovat jej přímo ve své garáži u domu. Jednoduše křídlo o rozpětí 7 m vyklopíte směrem vzhůru, vypnete proudový motor a o další se postará elektromotor a čtyři kola.

Zdrojem energie se stane akumulátor o kapacitě 50 kWh, který bude možné dobíjet za letu prostřednictvím pracujícího proudového motoru. Nicméně elektromotor má fungovat i jako spouštěč tryskové jednotky a také jako akcelerátor při startu. GF7 pojme čtyři cestující, původně měl být pouze dvoumístný se sedadly v tandemu za sebou. Nicméně takováto koncepce příliš připomínala letadlo a oba tvůrci usoudili, že v oné podobě by GF7 moc příznivců a zákazníků nenašel.

I přestože tedy GF7 připomíná spíše auto s křídly, při počítačových simulacích dokázal vyvinout rychlost až 885 km/h, což je standard pro většinu malých obchodních tryskáčů. Dolet je vypočítán na 1600 km, přičemž cestovní výška by se měla pohybovat mezi 8 500 m až 12 000 m. Na zemi se pak GF7 podle předpokladů rozjede maximálně na 160 km/h, v závislosti na hmotnosti posádky a nákladu by mohl na jedno nabití zvládnout 130 až 193 km. Pro ty, kterým by se to zdálo málo, by byla k dispozici přídavná pohonná jednotka a s ní by dojezd dělal několik stovek kilometrů.

Fawcetta s Brownem plánují vzlet prototypu GF7 za čtyři roky a slibují, že k řízení sériových exemplářů nebude potřeba pilotní oprávnění. Tohle tvrzení zní dost odvážně, zvláště v USA, kde panují přísné předpisy pro letový provoz. Nicméně záplavu GF7 na nebi nečekejme. Už jen cena zajistí, že se v oblacích nebudou tvořit zácpy, odhadem prý jeden stroj přijde na 3 až 5 milionů dolarů. Nicméně klientela je jasná, jsou to bohatí byznysmeni, kteří využívají malé soukromé tryskáče, ovšem cestování jim znepříjemňuje neustálé přesedání z letadel do limuzín a cestování mezi letišti a centry měst.

A když si uvědomíme, že žijeme v druhém desetiletí 21. století, už je na čase, aby naše civilizace měla i létající auta. Vždyť předkové odkojení průmyslovou revolucí po celé 20. století předpokládali, že my, lidé století následujícího, už nebudeme jezdit po silnicích, ale ve svých autech létat nad krajinou i ulicemi. A ono stále nic, to je ovšem ostuda…

DP