Auto napájené thoriem slibuje tankování jednou za století
Vyřeší moderní jaderná energie nedostatek benzínu a nafty?
Zapomeňte na solární panely, bezdrátové dobíjení či biopaliva – americká společnost Laser Power System pracuje na motoru, který by využíval de facto jadernou energii, přesněji řečeno by využíval energii uskladněnou v jaderném materiálu známém jako thorium. K pohánění teoretického vozu by pak stačilo pouze osm gramů paliva na celé století – celý podnik by přitom byl zcela ekologický.
V čem je tedy onen nepostradatelný háček?
Tankujeme jádro
Koncept vozidel poháněných jadernou energií není nikterak nový. První idea na nasoukání rádia do vozidel se datuje až do roku 1903, tedy desítky před první funkční jaderný reaktor. O 34 let později pak vznikla i první teoretická studie takového pohonu, která však zároveň vypíchla hlavní problém systému: pro odstínění řidiče od reaktoru by podle ní bylo potřeba padesát tun olova...
O dvě dekády později, v jádrem prozářených padesátých letech, pak vznikla celá baterie konceptů atomových vozidel. Všechny do jednoho však plnily spíše funkci reklamní prezentace dané automobilky – žádný z konstruktérů totiž nevymyslel, jak obejít nutnost fortelného stínění.
ford-nucleon-concept-car
Jenom v roce 1958 existovaly čtyři návrhy takových vozů, které mnohdy brázdily i automobilové festivaly, leč pouze jako makety bez reaktorů. Příkladem nepraktičnosti za všechny byla skutečnost, že stávající návrhy reaktorů by pro pohánění jeden a půl tuny vážícího vozu potřebovaly reaktor o váze 36 tun.
Na ideji přitom nepracovali jenom návrháři aut, ale i letadel či ponorek na obou stranách železné opony. Pouze poslední jmenované přibližovadlo bylo s to problém akceptovat, ale pouze za cenu využití ve vojenské sféře. Jak po padesátých letech klesal i optimismus vložený do jaderné energie, představa, že by se po dálnicích proháněla jaderná vozidla, působila stále absurdněji.
Vyjde to tentokrát?
Na novém konceptu pracuje americká společnost Laser Power Systems a jeho principem je jeden z nejhustších materiálů přírody, totiž thorium. Díky své hustotě thorium výborně váže teplo – a to má ve vizi LPS následně pohánět laser, jenž zahřeje vodu, jež zase otočí miniaturní turbínou. Ecce pohon.
Současný model motoru o výkonu 250 kW váží něco málo přes 200 kilogramů a svými rozměry by se tak mohl vejít do nynějších prostor pro automotor. LPS však momentálně sama o sobě nestaví vůz a primárně ani automotor, jde jí spíše o technologický demonstrátor, jenž by mohl být prvním krůčkem na cestě k thoriovému vozu.
Využití v automobilu se však pro výkon a rozměry přímo nabízí. Dle ředitele společnosti Charlese Stevense by jeden gram thoria uchoval energii ekvivalentní 28 tisícům litrů benzínů. Osm gramů by pak vůz mohlo pohánět na celé století. Laser Power Systems má navíc oporu ve skutečnosti, že nejde o první využití thoria pro pohon automobilů. První design totiž vznikl před čtyřmi lety pro Cadillac (zobrazený na obrázku výše), LPS však plánuje thorium aplikovat a vyrábět masově.
Thorium samo o sobě je však stále radioaktivním materiálem a koncept nijak nezmiňuje onen dávný problém se stíněním reaktoru. Jako zdroj štěpného materiálu však thorium produkuje až desettisíckrát méně radioaktivního odpadu, materiál sám o sobě navíc v reaktorech neumí udržet řetězovou reakci, nemá tak umožňovat podobné patálie, jakým čelili energetici ve Fukušimě a Černobylu. Thorium se rovněž v přírodě vyskytuje třikrát častěji než uran, thoriové reaktory jsou navíc dalším předmětem bádání energetiků, lze tak stavět jak na dostatku surovin, tak i na bohatém výzkumu.
I když by však koncept LPS prokázal životaschopnost, společnost by čekal mnohem důležitější zápas s regulačními úřady a společenskou obavou z jaderné energie. Stále dražší ropa by však v dalších dekádách mohla leckteré z překážek odstranit sama.
Ladislav Loukota