Virtuální realita se stane reálnou. Už brzy

Za pět, šest let bude běžné, že si turisté při návštěvě zahraničních metropolí nasadí speciální brýle, které jim poskytnou doplňkové informace o místě, kde se právě nacházejí, včetně obrázků, schémat nebo videí. Je o tom přesvědčen Jiří Žára z Českého vysokého učení technického v Praze. Takzvaná rozšířená realita se podle něj brzy uplatní také ve vzdělávání i řadě dalších oblastí; a možná i ve volebních kampaních.

"Řekl bych, že rozšířená realita může mít větší budoucnost než virtuální realita, protože bere náš skutečný svět a jen do něj přidává informace, což znamená, že je pak informačně bohatší," říká Žára o technologii, která kombinuje prvky virtuálního světa s tím skutečným.

Pokémon jako příklad

Dobře ilustrovat se rozšířená realita dá třeba na hře Pokémon Go, která se loni stala celosvětovým hitem. Hráči při ní používají mobilní telefon se zapnutou kamerou, který snímá jejich reálné okolí. Do něj pak autoři hry skrze mobilní telefon zasazují virtuální postavičky z kultovního televizního seriálu.

"Kdykoli chceme přidat nějaké informace ke stávajícímu světu nebo věcem v něm, tak se rozšířená realita hodí," konstatuje Žára. "Navštívíte třeba nějaké město a budete se o něm a jeho historii chtít dozvědět více a zařízení s rozšířenou realitou, kterým může být mobilní telefon nebo speciální brýle, vám pomohou tím, že to, co právě vidíte, doplní o textové, zvukové nebo grafické informace," popisuje jednu z možných aplikací.

Aby se představa speciálních brýlí, na něž se promítají doplňkové informace, stala běžnou součástí našeho každodenního života, je podle profesora ČVUT potřeba ještě několik let. "V současné době jsou technologie na 70 až 80 procentech potřebného," míní Žára, podle něhož je třeba zlepšit výkon technických doplňků, jejich design i výkonnost baterií. Žára, který nedávno vystoupil na inovačním festivalu na české ambasádě v Berlíně, očekává, že cena takových brýlí by se v budoucnosti mohla pohybovat kolem 10 000 korun, a byla tak srovnatelná s cenou chytrých mobilních telefonů.

"Velký potenciál vidím také ve využívání rozšířené reality ve školství. Představte si učebnici biologie, chemie nebo zeměpisu, kterou student normálně listuje. Když na sobě bude mít speciální brýle, tak mu ty ilustrace začnou vystupovat a on je uvidí trojrozměrně a bude s nimi moci manipulovat," líčí svou představu blízké budoucnosti Žára. Najednou "před sebou" budou mít třeba trojrozměrné lidské srdce nebo model automobilu, který budou moci zvětšovat nebo zmenšovat a klidně do něj i "vstoupit". Takové možnosti podle něj studentům výrazně usnadní učení.

Rozšířená realita může ale najít uplatnění i v oblastech, které možná tolik lidí nenadchnou. Žára si tak dokáže představit třeba i volební billboardy, na nichž potenciální voliči skrze mobilní telefon nebo brýle s rozšířenou realitou uvidí trojrozměrné video politika, který jim něco slibuje nebo nabízí. Pokud by takových billboardů bylo skutečně příliš mnoho, má ale Žára jednoduché řešení. "Člověku nakonec nic nebrání, aby si ty brýle sundal, když se mu to nebude líbit," uzavírá.

ČTK