Konec řepkové mánie? Laboratoře Unipetrolu vyvinuly biopalivo z dřevní štěpky
Dřevní štěpka je hrdinou procesu zkapalňování biomasy a proměny na biopalivo. Může objev ovlivnit řepkový byznys?
Testovací jízdy na nové biopalivo
Laboratoře společnosti Unipetrol výzkumné vzdělávací centrum (UniCRE) z petrochemického holdingu Unipetrol vyvinuly biopalivo z dřevní štěpky. Testovací jízdy vozidel na tento pohon se uskutečnily v Praze. Firma uvedla, že jde o biopalivo takzvané druhé generace z odpadní biomasy, u kterého na rozdíl od současného metylesteru řepkového oleje nehrozí poškození motoru vozidla.
Nové biopalivo vzniká v laboratořích UniCRE v Chemparku Záluží u Litvínova v rámci inovačního projektu Comsyn v mezinárodním programu EU pro výzkum a inovace Horizon 2020. Projekt se zaměřuje na výrobu biopaliv druhé generace z odpadní biomasy, jako jsou dřevní štěpka a sláma. Ředitel úseku vývoje a inovací UniCRE Jiří Hájek řekl, že projekt Comsyn by měl být ukončen v roce 2021, na příští rok se plánuje ekonomické vyhodnocení. Cílem je získat palivo s cenou 0,8 eura (20,7 Kč) za litr, doplnil.
Mnohem lepší než biopaliva 1. generace
"Nové palivo se chemicky i možnostmi použití zásadně liší od nynějších biosložek první generace, která jsou vyráběna ze zemědělských plodin. Zavedením druhogeneračních paliv získaných technologií Fischer-Tropschovy syntézy se sníží obsah kyslíku a především nenasycených uhlovodíků způsobujících možný vznik polymerních úsad v palivovém sytému osobních vozidel. Zjednodušeně řečeno jde o přimíchání frakcí s odlišnými body varu k podobným rafinérským proudům a jejich následná úprava na produkty vhodné pro výrobu kvalitních motorových paliv," řekl Hájek. Z metru krychlového dřevní štěpky lze podle něj vyrobit 40 litrů paliva.
Výzkum biosložek druhé generace byl podle společnosti iniciován potřebou splnění stále přísnějších emisních norem stanovených Evropskou unií. Unipetrol připomněl, že EU v roce 2018 schválila směrnici o obnovitelných zdrojích energie a stanovila plán na zvýšení energetického obsahu pokročilých biopaliv po roce 2022 na minimálně 0,2 procenta, po roce 2025 na minimálně jedno procento a po roce 2030 na minimálně 3,5 procenta. Schválením směrnice byl zároveň potvrzen závazek snížení emisí oxidu uhličitého v souvislosti s výrobou a užíváním paliv v dopravě o šest procent, dodala firma.
Podle Hájka se nyní v rafinerii v Litvínově uskutečňuje další provozní test, kdy je ke standardní fosilní surovině přimícháván upotřebený rostlinný olej. "Pokud získáme prostředky z veřejných zdrojů, plánujeme zkoumat také procesy spojené s pěstováním vodních řas v otevřených nádržích s využitím odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv nebo jiných dílčích výrobních procesů a následné využití produkované biomasy jako energetické suroviny," dodal.
Čistá paliva
Comsyn je inovační projekt, do kterého jsou zapojeny výzkumné ústavy, malé a střední podniky i velké společnosti z Finska, Německa, České republiky a Itálie. Cílem projektu je rozvinout výrobu komponent pro čistá paliva na bázi nepřímého zkapalňování biomasy s použitím takzvané Fischer-Tropschovy syntézy. Jde o chemickou reakci, ve které jsou oxid uhelnatý a vodík za teploty několika stovek stupňů Celsia a pod velkým tlakem přeměňovány na kapalné uhlovodíky. Účelem je výroba umělé náhrady ropy. Unipetrol podle Hájka do podpory vývoje biopaliv dává desítky milionů korun ročně.
Text: ČTK