Jaký vědecký výzkum je největší bizár? Ig Nobelovy ceny jsou tady

Který výzkum je nejzbytečnější?

Vynález stroje na výměnu dětských plenek, studie o potěšení ze škrábání či o účincích pizzy proti nádorům slavily úspěch při udělování letošních humorných Nobelových cen vědeckým dílkům, jejichž účelem zřejmě bylo především rozesmát, poznamenala agentura AFP. Ig Nobel Prize, zvané též antiNobel jako pravý opak skutečných Nobelových cen, se udělují v deseti kategoriích od biologie přes ekonomiku, medicínu a literaturu až k míru. Letos se rozdávaly po devětadvacáté.

Ceremoniál pořádá humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research na kolejích Harvardovy univerzity v Bostonu za přítomnosti nositelů skutečných Nobelových cen. Doprovázen bývá házením papírových letadel a falešných bankovek a projevy laureátů jsou omezeny na 60 vteřin.

Oceněné práce bývají někdy pěkně staré: pět Japonců získalo ceny za chemii zásluhou studie z roku 1995 o množství slin, které denně vyprodukuje pětileté dítě. Jeden z autorů se slavnostního obřadu zúčastnil spolu s již dospělými syny, které do studie zapojil před 25 lety.

Francouzský tým se sice nemohl dostavit, ale i tak získal cenu v kategorii Anatomie za práci o asymetriích v rozdílné teplotě šourku oblečeného a vysvlečeného doručovatele, zveřejněné v roce 2007.

Vyhřívané spodky?

Jeden z autorů, Roger Mieusset, je renomovaným odborníkem na reprodukční medicínu na univerzitě v Toulouse, jakož i vynálezcem "vyhřívaných spodků", které by za určitých podmínek mohly fungovat jako antikoncepce.

V kategorii Medicína ocenění získal italský vědec Silvano Gallus za několik studií z počátku tisíciletí o léčivých přednostech opravdové italské pizzy, zejména pokud jde o určité druhy rakoviny nebo infarktu.

Jiné oceněné práce byly podle AFP naprosté novinky: profesor mechaniky z íránské univerzity vyspělých technologií byl odměněn za svůj stroj na výměnu plen, který byl patentován ve Spojených státech v červenci 2018.

AntiNobelova cenu za mír skončila v rukou mezinárodního vědeckého týmu sedmi výzkumníků, kteří v roce 2012 zveřejnili studii o měření potěšení, jaké přináší poškrábání si svědění.

Skutečné Nobelovy ceny budou ohlášeny počátkem října. Existuje přitom jeden vědec, který je nositelem obou ocenění. Nizozemec ruského původu Andre Geim, který v roce 2010 získal Nobelovu cenu za fyziku za průkopnické experimenty se "zázračným materiálem" grafenem, nejtenčí možnou vrstvou uhlíku, dostal o deset let dřív také Ig Nobel Prize. Tu má za pokus s živými žábami, které "zavěsil" do volného prostoru s pomocí magnetických sil.

Text: ČTK