Jak moc změnila tragédie ve Fukušimě svět? Drtivě moc, tvrdí experti!
Jaderná katastrofa v japonské Fukušimě v roce 2011 má stále dopad na psychiku a život tamních obyvatel, ale ne jen na jejich. Jádra se znovu začal bát celý svět.
Fukušima a Černobyl
"Jaderná katastrofa v japonské Fukušimě v roce 2011, má stále dopad na psychiku a život tamních obyvatel. Dají se s ní spojit sebevraždy i neustálé obavy z radiace", řekl jaderný fyzik Vladimír Wagner. Jaderná havárie ve Fukušimě byla označena nejvyšším, sedmým stupněm škály INES a zapsala se po bok nejvážnější jaderné katastrofy v dějinách v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Podle vědců se ale obě události těžko srovnávají.
Černobylská havárie byla jediná, která přímo zabíjela, uvedla jaderná fyzička Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Katastrofa podle ní ukázala nejhorší možný scénář, v němž roli hrály i nízká bezpečnost, utajování informací a tehdejší politické souvislosti. V případě Japonska šlo o přírodní katastrofu a lidé byli evakuováni před hlavním únikem radioaktivity.
Psychické dopady: nedůvěra k jádru
"To, že lidé museli odejít, přišli o výsledky své práce a někteří z nich už několik let žijí v přechodných obydlích, se pochopitelně stále silně odráží v jejich kondici a psychickém stavu," upozornil Wagner. Z oblasti bylo evakuováno přes 300 000 lidí, první se mohli vrátit domů na jaře 2014.
Více než ozáření byl problém s únikem radioaktivní vody do oceánu a radioaktivních částí do ovzduší. Japonské úřady uvedly, že se do atmosféry dostalo 15 000 terabecquerelů radioaktivního cesia 137, což byla zhruba šestina toho, co uniklo z Černobylu. Pro třetí největší ekonomiku světa po USA a Číně ale šlo o nejhorší krizi od druhé světové války.
Podle Wagnera dávky radiace, které na obyvatelstvo dopadly, jsou malé. "Do jisté míry jde trochu o iracionální postoj společnosti vůči radiaci, která si neuvědomuje, že radioaktivita je přirozenou součástí prostředí, jen je otázka, jaké je velikosti a jaké má prvky," dodal Wagner.
Sledování štítné žlázy kvůli nebezpečí rakoviny, doposud nejrozsáhlejší na světě, se podle něj účastní kolem 380 000 Japonců. Zatím ale zjišťuje situaci v běžné populaci, protože inkubační doba vzniku rakoviny štítné žlázy je podle Wagnera zhruba čtyřletá.
Neštěstí ve Fukušimě načas otřáslo také jaderným průmyslem a některé země, například Německo, Švýcarsko a Belgie se rozhodly postupně jadernou energetiku úplně nebo částečně opustit. Drábová dodala, že jaderná energetika není nebezpečná, ale neodpouští bezstarostnost.
ČTK