Hloupneme – a může za to technika. Tady je sedm důkazů!

Lidé předpokládají, že iPhony, laptopy a Netflix jsou důkazem pokroku. Umírněné množství googlování například může být dobré pro váš mozek, a existují také aplikace, které dokážou posílit funkce mozku a jeho aktivitu.

Ovšem technický pokrok může mít i nežádoucí následky. Náš mozek totiž technika "masivně přeprogramovává", upozorňuje neurolog Michael Merzenich. Jak přesně tedy technologie náš mozek mění? Odpovědi se pokusil najít zpravodajský server The Huffington Post.

1. TECHNIKA NÁM KAZÍ SPANÍ

Studie prokázaly, že modré světlo, které vyzařují zařízení, jako jsou chytré telefony, tablety a laptopy, mohou v noci potlačit uvolňování melatoninu v těle. Melatonin je klíčový hormon, který pomáhá regulovat vnitřní hodiny člověka, říká tělu, kdy je noc a čas jít spát. Nedostatek kvalitního spánku má na mozek řadu negativních dopadů. Patří mezi ně například čím dál tím horší nálada, snížená soustředěnost v práci a problémy s pamětí.

2. SNADNO SE ROZPTÝLÍME

Na to není potřeba žádná velká věda. Technologie nás snadno rozptýlí, ať už jde o přerušení důležitého projektu, abychom zkontrolovali chytrý telefon, anebo překlikávání stránek v prohlížeči, aniž bychom se na některou doopravdy soustředili. Bylo prokázáno, že přepínání mezi různými úkoly prováděnými zároveň nefunguje – člověk nakonec vykonává všechny své povinnosti ještě hůř. A to všechno platí ve vyšší míře především pro teenagery.

3. MOC SI TOHO NEPAMATUJEME

Technologie znesnadňuje ukládání nových věcí do paměti. Existují dva typy paměti: krátkodobá "pracovní" paměť a paměť dlouhodobá, která je trvalejší. Pokud se mají informace uložit, musejí přejít z pracovní paměti do dlouhodobé. Jakékoli přerušení během fungování krátkodobé paměti – například když si člověk při čtení článku odskočí napsat e-mail nebo textovou zprávu – může vymazat právě přečtené informace z krátkodobé paměti, aniž došlo k jejich přesunu do paměti dlouhodobé. Existují také hranice toho, co krátkodobá paměť dokáže najednou pobrat. Pokud je informací příliš, což se on-line stává velmi často, pak spousta informací z paměti jednoduše vyteče, jako když se přelije sklenice.

4. JSME ZAPOMNĚTLIVĚJŠÍ, NEŽ JSME BÝVALI

Internetová generace je náchylnější k zapomínání takových věcí, jako který je den či kam odložili klíče, než lidé starší 55 let. Podle rodinné a profesní terapeutky Patricie Gutentagové je technologie jedním z hlavních viníků. "Tato skupina populace vyrůstala na víceúkolovém zvládání technologií, často provázeném nedostatkem spánku, a to všechno vede k větší zapomnětlivosti," řekla.

5. NESOUSTŘEDÍME SE NA TO, CO ČTEME

I když se nenecháme ničím vyrušovat, nedaří se nám vnímat informace, které čteme on-line, stejně kvalitně, jako kdybychom je četli v knize. A viníkem jsou hyperlinky. Tyto barevné kousky vět roztroušené v textu nutí mozek, aby se víc namáhal, a zbývá mu tak méně kapacity na zpracovávání toho, co vlastně čte. Dokonce i obyčejné čtení textu narušeného hyperlinky na laptopu či iPadu podle provedených studií dokazuje snížené vstřebávání textu.

6. NENAJDEME CESTU BEZ GPS

Lidé, kteří při navigaci spoléhají na GPS, mají menší aktivitu v oblasti mozku nazývané hipokampus, která je zapojená jak do paměti, tak do navigace. Série studií provedených v roce 2010 dokázala, že používání prostorové paměti, která zahrnuje vytváření a zapamatovávání tras, namísto navigace s pomocí GPS, může pomoci odvrátit problémy s pamětí v pozdějším životě.

7. MÁME MOZEK ZÁVISLÉHO NA DROGÁCH

Ne, "internetová závislost" není bubák, kterým se ohánějí rodiče, aby zastrašili své potomky trávící příliš mnoho času hraním Candy Crush. Příliš mnoho času stráveného na internetu skutečně může vyvolat změny v mozku, které jsou podobné těm, jež způsobuje závislost na drogách a alkoholu, jak zjistila studie z roku 2012. Internetoví závisláci, především pak chroničtí hráči, kteří se vyhýbají škole, jídlu i spánku, jen aby mohli hrát, mají v mozku abnormální bílou a šedou hmotu. Ta narušuje a ochromuje části mozku zapojené do zpracovávání emocí a ovládá pozornost a rozhodování. Alkoholici a lidé závislí na drogách mají pozoruhodně podobné mozkové abnormality, dodala studie.

ČTK