Geneticky modifikované plodiny lidstvu prospívají, tvrdí nová metastudie

Geneticky modifikované plodiny jsou vedle jaderné energetiky na černé listině moderních technologií. Nová metastudie, tedy analýza předešlých studií různých institucí, která byla publikována v prestižním žurnálu PLOS, však tvrdí přesný opak.

Posun na všech frontách

Analyzované výzkumy se zabývaly statistikami jako výnos plodin, užívání pesticidů, ale i výdělky farmářů. Za metastudii jsou odpovědní vědci z německé Göttingenské univerzity, přičemž dle nich bez jakékoliv pochybnosti jsou dopady GMO zemědělství veskrze pozitivní, a to dokonce významnou měrou i v globálním měřítku.

V řeči čísel do dnešních dnů přijetí GMO plodin snížilo o 37 % užívání pesticidů, zvýšilo výkon polí o 22 %, farmářům pak snížením nákladů na pěstování a zvýšením výnosů o 68 % zvýšilo výdělky. V jednotlivých státech a plodinách lze samozřejmě najít větší extrémy – zisk farmářů je například vyšší ve vyspělých státech než v rozvojových, přesto lze také u nich sledovat přínos oproti tradičním plodinám.

Černá ovce neprávem

Co tedy stojí za tak masivní neoblíbeností GMO? V prvé řadě iracionální obavy z nové technologie. Jedna z prvních masověji rozšířených GMO plodin je tzv. zlatá rýže. Ta byla z kraje tisíciletí vyvinutá pro boj s deficitem vitamínu A, který v rozvojových zemích ročně zabije přes půl milionu lidí. Ačkoliv prakticky všechny studie, klinické testy i pokusné pěstování zlaté rýže prokázalo její prospěšnost, řada států stále zakazuje její pěstování a Greenpeace vůči ní rovněž stojí v opozici.

Argument vůči GMO plodinám se rovněž namísto technologie vymezuje vůči hlavnímu distributorovi plodin, americké společnosti Monsanto. Nenávist vůči ní podpořil dnes vyvrácený blud, podle něhož vysoké ceny semen Montanta v Indii způsobily lavinu sebevražd farmářů – na sebevraždy indických farmářů ostatně primárně vlivem výkyvů počasí dochází už od 90. let, zatímco GMO se v zemi objevil až v roce 2002. I přes řadu jejích nešťastných či kontroverzních praktik však kritikům Monsanta uniká, že nelze zavrhovat celou jednu technologii na základě činů jedné společnosti.

GMO plodiny, které jsou jenom posledním výkřikem v tisíciletí trvajícím lidském křížení zemědělských plodin, však vlivem zvyšující se populace a tak i poptávky nakonec nevyhnutelně dojdou vyššího uplatnění. Strach z genetické modifikace tak jednou možná bude působit stejně, jako dřívější obavy z toho, že cestující vlakem se kvůli rychlosti jízdy 30 km/h jistě udusí…

Ladislav Loukota