Dívka, která necítí bolest, může zachránit miliony životů
Zní to jako standardní superhrdinský příběh. Dívka s výjimečnou schopností dokáže změnit osud lidstva. Jenže tohle není film nebo komiks, ale realita.
Aby to bylo ještě záhadnější, jméno této dívky (možná i ženy) veřejnost nezná. Informaci o její pravé identitě má jen několik lékařů. Proč? Je jedním ze dvou lidí na Zemi, kdo vůbec necítí bolest.
Dívka nebo žena je známá pouze pod přezdívkou Subject1. Jak už jsme napsali, vůbec necítí bolest: ale je to pro ni spíš nebezpečí než nějaká výhoda. Ve studii, která byla o Subjectu1 zveřejněna, je několik fotografií zlomenin, které kvůli tomuto problému získala. Vědci přišli na její „problém“, když zkoumali její stav. Zjistili, že má mutaci DNA, jakou na světě nemá nikdo jiný.
Vědci teď její genetickou „vadu“ intenzivně studují. Protože pokud by byl její stav opravdu způsoben jedinou genetickou mutací, bylo by to pro medicínu obrovským požehnáním. Tato mutace by se totiž mohla dát napodobit laboratorně. A to by znamenalo, že by se daly vyrobit látky, které úspěšně potlačují nebo dokonce úplně blokují bolest. Neznámý je dokonce i vědec, který anonymní dívku zkoumá – tak přísně utajovaný tento výzkum je.
Výzkum by velmi zajímal i armády. Generálové by dali majlant za to, aby získali látku, která potlačuje bolest bez jakýchkoliv vedlejších účinků. A to nejen proto, aby získali bojové drogy, které by vojáky udržely déle v boji. Ale třeba i kvůli tomu, aby se lépe potlačovala bolest při drastických zraněních, k nimž ve válce nutně dochází.
Cesta k zázraku?
Vědci pak v rámci tohoto výzkumu studovali další případy lidí s genetickou anomálií, kteří mají částečnou imunitu vůči bolesti. Našli jich celkem 58, přičemž jeden z nich měl zcela stejné příznaky jako Subject1 – to je ten druhý případ, o němž jsme psali hned v úvodu. Dostal kódové označení Subject2. Oba mají stejné syndromy: často trpí zlomeninami, jejich zranění se hojí pomaleji a jejich svaly jsou výrazně slabší než u normálních lidí. Navíc mají oba mnoho zažívacích problémů – dokonce tak silných, že občas musejí dostávat potravu pomocí infuze.
Biologové už dokonce vyzkoušeli, co se stane, když se geny Subjectu1 a Subjectu2 dají myším. Na 101 myších testovali, jaká účinky zmutovaný gen má. Ukázalo se, že vše funguje přesně, jak má. Myši projevovaly mnohem větší toleranci vůči bolesti. Zdá se tedy, že vědci jsou na správné stopě – a už brzo možná poznáme, jak moc „Pacientka 1“ změní náš svět…