Budeme se opíjet hormonem lásky?

Stačí dotek, pohlazení či polibek milé bytosti a mozek zaplaví pocit štěstí. Ve skutečnosti se do krevního řečiště vyplaví hormon zvaný oxytocin, jež je peptidickým hormonem savců. Syntetizuje se v hypothalamickém jádru nucleus paraventricularis a do krevního oběhu je uvolňován z neurohypofýzy.

Není náhoda, že ženy prahnou po láskyplném laskání ňader, neboť se u nich vyplavuje po stimulací prsu (např. během kojení), ale i dělohy a vagíny právě výše zmíněný hormon. V mezilidském chování má obrovskou úlohu. Díky jemu se totiž zvyšuje prosociální chování. Pod vlivem oxytocinu jsme ochotní větších ústupků, vnímáme problémy druhého a soucítíme s nimi (empatie) a dokážeme se sebe vydat více, než kdyby nám v žilách nekoloval (velkorysost). Pod vlivem alkoholu i oxytocinu více věřiíme ostatním, což se ale ne vždy musí vyplatit. Fakt, že oxytocin hraje důležitou roli při poporodní vazbě matky na svého novorozence je porodníkům, a nejen jim, znám už dlouho.

Je lepší pít nebo být zamilován?

Někteří z lidí se pod vlivem alkoholu chovají podobně, jako pod vlivem oxytocinu. Jsou velkorysí (nech to, já to zaplatím) i empatičtí (máš pravdu, je to mrcha), což vedlo vědce z Birminghamské univerzity ke studii, v níž tyto dvě látky a jejich účinek na mozek porovnali. Studie se výstižně jmenuje The dark side of the 'love hormone'; research points to striking similarities with the effects of alcohol, tedy stručně řečeno „Odvrácená (temná) strana hormonu lásky.“

Dr. Ian Mitchell ze School of Psychology na Birminghamské univerzitě vysvětlil: "Domnívali jsme se, že je to oblast, kterou stojí za to prozkoumat, a tak jsme spojili stávající výzkum o účincích jak oxytocinu, tak alkoholu, a byli překvapeni neuvěřitelnými podobnostmi těchto dvou sloučenin." Studie pracuje s u nás nepříliš známým pojmem „holandská odvaha“. Pro jeho bližší vysvětlení nahlédněme do knihy Simona Sinka Lídři jedí poslední.

„Holandská odvaha“, nazývají to někteří. Neboli zvýšená sebedůvěra dodaná několika panáky. Pokud je chlap u baru s několika přáteli a naváže oční kontakt s osobou na druhé straně místnosti , která mu přijde atraktivní, vše, co potřebuje udělat, je jít se představit. To ale může mnoha mužům nahánět hrůzu. Vše co potřebují je jeden nebo dva panáky, aby uklidnili nervy a našli odvahu přejít napříč místností.“

Vedle obav o zdraví, které doprovázejí častou spotřebu alkoholu, jsou méně žádoucí společensko-kognitivní účinky, jež mohou alkohol i oxytocin usnadnit. Lidé se mohou stát agresivnějšími, chlubivějšími, závistivějšími na ty, které považují za své konkurenty, a upřednostňují jejich skupinu ve prospěch ostatních. Sloučeniny mohou ovlivnit náš pocit strachu, který normálně působí, abychom nás ochránil před problémem, a často slyšíme, že lidé více riskují, což by jinak neudělali.

Odvrácená strana

Dávka sloučeniny, ať už alkoholu nebo oxytocinu, evidentně ovlivňuje naše chování a důsledky z něho vyplývající. Způsob jakým vnímáme riziko ovlivňuje způsobe, jakým se vyrovnáváme s ostatními, zvyšujeme naše vnímání důvěryhodnosti atd. Pod vlivem kterékoli za zmiňovaných sloučenin můžeme eskalovat napětí, zbytečně „cenit zuby“ a nebo naopak nevnímat riziko, jemuž se svým chováním vystavujeme. Při nasální aplikaci se zdá, že oxytocin dobře odráží známý vliv konzumace alkoholu. Autoři studie však nezapomínají upozornit, že “vědci varují před samoléčbou buď hormonem nebo rychlým nápojem, jež skýtá trochu větší důvěru v obtížných chvílích“.

Doktor Gillespie dodal: "Nemyslím si, že se dožijeme času, kdy se bude oxytocin používat jako alternativa k alkoholu. Ale je to fascinující neurochemický přenašeč a mimo záležitosti „srdce“ je možné ho využít při léčbě psychologických a psychiatrických stavů. Porozumění tomu, jak přesně potlačuje určité druhy akcí a mění naše chování, může být pro mnoho lidí opravdu přínosem. Doufejme, že tento výzkum oxytocinu by mohl přinést nějaké nové světlo a otevřít cesty, které zatím ještě nevidíme."

Text: Topi Pigula