Vakcína proti rakovině prsu učinila velký krok kupředu. Kdy může být dostupná?

Rakovinný nádor TNBC, proti kterému vědci vyvinuli tuto zatím velmi nadějnou vakcínu, tvoří asi 15–20 procent ze všech případů rakovin prsu a přichází jako z čistého nebe. Jeho typickou obětí jsou mladé ženy pod 40 let, které ještě ani nechodí na preventivní mamografická vyšetření. Tento typ rakoviny je extrémně agresivní a smrtící – do pěti let zabije každého čtvrtého nemocného. Lékaři si s ním navíc často nevědí moc rady, protože se léčí jen velmi obtížně a rychle metastázuje. Teď se však konečně rýsuje naděje, že by se riziko výskytu tohoto zákeřného karcinomu prsu mohlo výrazně snížit díky očkování.

První studie s lidskými účastníky

Za vakcínou stojí víc než dvě desetiletí laboratorní práce a výzkumu na zvířatech, teď je ale konečně připravená udělat další velký krok. Brzy totiž začne její první klinická studie na lidech. „Doufáme, že nakonec dojdeme k tomu, abychom vakcínu podávali zdravým lidem, které chceme před vývojem téhle zničující a špatně léčitelné rakoviny ochránit,“ uvedl v tiskovém prohlášení doktor G. Thomas Budd z Clevelandské kliniky, která studii zaštiťuje. Nejdřív ale odborníci musejí určit optimální dávkování vakcíny.

První kolo klinické studie proběhne na osmnácti až čtyřiadvaceti lidech, kteří tuto agresivní rakovinu přežili, a mají tak obrovské riziko, že se jim vrátí. Dalším krokem by pak mohlo už být očkování zdravých pacientů s vyšším rizikem, že se u nich onemocnění objeví, například kvůli mutaci v genu BRCA.

Účastníci studie dostanou tři dávky po dvou týdnech a lékaři je plánují pečlivě sledovat ještě 84 dní po poslední dávce kvůli případným vedlejším účinkům.

Jak vakcína funguje?

Při tomto typu rakoviny se v 70–80 procentech případů objevuje nadbytek mléčné bílkoviny zvané alfa-laktalbumin, která se jinak v těle tvoří jen při laktaci. Právě na ni očkování cílí – donutí imunitní systém, aby napadal buňky, jež bílkovinu produkují. Výzkum by měl skončit v září 2022, a pokud se prokáže, že vakcína v těle působí tak, jak má, bude ji samozřejmě čekat další kolo testů, zároveň to ale bude znamenat další obrovský pokrok.

„Tahle strategie vakcíny má potenciál, že ji budeme moct aplikovat i na další typy tumorů,“ tvrdí v prohlášení jeden z vědců, kteří ji vyvinuli, doktor Vincent Tuohy. Vědci ovšem jedním dechem dodávají, že jsou v tomto ohledu před nimi ještě roky práce.

Jakákoli naděje, že se podaří s rakovinou efektivněji bojovat, je ale dobrá, uvážíme-li, že jen v České republice s ní bojuje každý třetí člověk a každý čtvrtý na ni i zemře. Jediným karcinomem, proti němuž v současnosti existuje očkování, je ovšem rakovina děložního čípku. Vakcína se navíc zaměřuje na virus, s jehož výskytem se tento typ onkologického onemocnění často pojí.