Plasty ohrožují lidskou plodnost. Vědci určili, odkdy bude problém počít dítě sexem

O nebezpečnosti plastů pro planetu se mluví již řadu let. Umírají kvůli nim tisíce zvířat, která je pozřou nebo v nich uvíznou. Jsou trvanlivé a z toho důvodu těžko rozložitelné. A rovněž ubývá míst, kde by se daly bezpečně ukládat. Jenže ve hře je i další faktor a pro člověka možná ještě zásadnější. Plasty totiž podle vědců zásadním způsobem ohrožují lidskou porodnost, a to do té míry, že bez asistované reprodukce hrozí lidstvu vymírání.

Plodnost žen klesá

„Většina párů bude do roku 2045 potřebovat k početí potomka asistovanou reprodukci,“ říká Shanna Swan, profesorka environmentální medicíny a veřejného zdraví na Mount Sinai School of Medicine v New Yorku. V rozhovoru pro britský The Guardian upozorňuje na fakt, že ženská plodnost prudce klesá a zrychlení tohoto poklesu je bohužel více patrné u mladších ročníků. Problém tedy nastává pro budoucí generace. Nehledě na to, že společně s poklesem plodnosti stoupá riziko potratů. V tomto případě však již bez ohledu na věk, což je pro lidskou společnost alarmující zjištění.

Sterilita kvůli plastům

O problémech s mužskou plodností až sterilitou se rovněž mluví dlouhodobě. Mužům totiž klesá pohyblivost i množství spermií a vědci se domnívají, že jednou z příčin je obsah ftalátů v potravinách. Ty představují 30–51% podíl PVC, kde se používají jako změkčovadlo. Kde se dá najít PVC v potravinách? V podstatě všude od termixu po obaly na kuřecí maso či nanuky. Zpráva uveřejněná v Environmental Health Perspectives tvrdí, že ftaláty mají vliv na atrofování varlat, což má přímý vliv na mužskou schopnost plodit děti. Varující zprávou pak bezpochyby je, že byly objeveny i v mateřském mléce kojících matek.

Čtěte také: I nezničitelné plasty mohou být zlikvidovány. Řešením jsou kupodivu krávy

Z hlediska negativního vlivu na možnost úspěšného početí pak hrají kromě ftalátu smutnou úlohu i bisfenoly. Jedná se o látku, kterou najdeme v řadě plastových výrobků určených pro běžnou spotřebu (plastové lahve, DVD nosiče, hračky) a která má vliv na metabolismus či vylučování hormonů. „Jedná se o endokrinní disruptor, tedy hormonálně aktivní látku, která napodobuje chování přirozených hormonů v lidském těle, blokuje v buňkách receptory hormonů, ovlivňuje syntézu, transport, metabolismus a vylučování hormonů. BPA je charakterizován jako reprodukční toxická látka kategorie 1 Bi. To znamená, že se o této látce předpokládá, že působí negativně na schopnost reprodukce u člověka,“ vysvětluje problém této chemické substance Eva Kotasová ve své bakalářské práci.

Problematických látek je více

Bisfenoly a ftaláty nejsou jedinými sloučeninami s původem v plastech, které mají vliv na náš reprodukční potenciál. Jsou nicméně jasnou ukázkou toho, jak může lidský výdobytek ohrožovat budoucnost člověka samotného.

Zdroj: The Guardian