22. února 2022 02:02

Plasty ohrožují lidskou plodnost. Vědci určili, odkdy bude problém počít dítě sexem

Lidstvo se neustále obává vnějších hrozeb, třeba pádu asteroidu. Možná nás ale zahubí náš vlastní vynález.

O nebezpečnosti plastů pro planetu se mluví již řadu let. Umírají kvůli nim tisíce zvířat, která je pozřou nebo v nich uvíznou. Jsou trvanlivé a z toho důvodu těžko rozložitelné. A rovněž ubývá míst, kde by se daly bezpečně ukládat. Jenže ve hře je i další faktor a pro člověka možná ještě zásadnější. Plasty totiž podle vědců zásadním způsobem ohrožují lidskou porodnost, a to do té míry, že bez asistované reprodukce hrozí lidstvu vymírání.

Plodnost žen klesá

Většina párů bude do roku 2045 potřebovat k početí potomka asistovanou reprodukci,“ říká Shanna Swan, profesorka environmentální medicíny a veřejného zdraví na Mount Sinai School of Medicine v New Yorku. V rozhovoru pro britský The Guardian upozorňuje na fakt, že ženská plodnost prudce klesá a zrychlení tohoto poklesu je bohužel více patrné u mladších ročníků. Problém tedy nastává pro budoucí generace. Nehledě na to, že společně s poklesem plodnosti stoupá riziko potratů. V tomto případě však již bez ohledu na věk, což je pro lidskou společnost alarmující zjištění.

Sterilita kvůli plastům

O problémech s mužskou plodností až sterilitou se rovněž mluví dlouhodobě. Mužům totiž klesá pohyblivost i množství spermií a vědci se domnívají, že jednou z příčin je obsah ftalátů v potravinách. Ty představují 30–51% podíl PVC, kde se používají jako změkčovadlo. Kde se dá najít PVC v potravinách? V podstatě všude od termixu po obaly na kuřecí maso či nanuky. Zpráva uveřejněná v Environmental Health Perspectives tvrdí, že ftaláty mají vliv na atrofování varlat, což má přímý vliv na mužskou schopnost plodit děti. Varující zprávou pak bezpochyby je, že byly objeveny i v mateřském mléce kojících matek.

Z hlediska negativního vlivu na možnost úspěšného početí pak hrají kromě ftalátu smutnou úlohu i bisfenoly. Jedná se o látku, kterou najdeme v řadě plastových výrobků určených pro běžnou spotřebu (plastové lahve, DVD nosiče, hračky) a která má vliv na metabolismus či vylučování hormonů. „Jedná se o endokrinní disruptor, tedy hormonálně aktivní látku, která napodobuje chování přirozených hormonů v lidském těle, blokuje v buňkách receptory hormonů, ovlivňuje syntézu, transport, metabolismus a vylučování hormonů. BPA je charakterizován jako reprodukční toxická látka kategorie 1 Bi. To znamená, že se o této látce předpokládá, že působí negativně na schopnost reprodukce u člověka,“ vysvětluje problém této chemické substance Eva Kotasová ve své bakalářské práci.

Problematických látek je více

Bisfenoly a ftaláty nejsou jedinými sloučeninami s původem v plastech, které mají vliv na náš reprodukční potenciál. Jsou nicméně jasnou ukázkou toho, jak může lidský výdobytek ohrožovat budoucnost člověka samotného.

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom