Einstein versus Hawking: Mozek jako dědictví

Největšími vášněmi v životě dvou nejúžasnějších vědeckých myslí za posledních sto let nebyly romantika, jídlo ani drogy, ale zvědavost a představivost. Jejich majitelé obě vlastnosti dokonce považovali za skutečný znak inteligence. Tyto dvě hodnoty ale nejsou tím jediným, co je spojovalo. Jejich životní cesty si byly až nápadně podobné.

Fyzika s matematikou patří k vědecky nejpřesnějším vědám, které jen tak neošálíte. Matematikou se dá prý dokonce vyjádřit všechno dění na Zemi. Jaká teorie by se tedy dala použít pro vysvětlení skutečnosti, že se světově proslulý astrofyzik Stephen Hawking (1942–2018) narodil přesně na třísté výročí úmrtí otce moderní astronomie Galilea Galileiho (1564–1642), tedy 8. ledna 1942? A zároveň zemřel ve stejný den, kdy se narodil Albert Einstein (1879–1955), otec nejslavnější rovnice na světě E = mc², pomocí které popsal vztah mezi energií a hmotností – 14. března. Bylo by fajn pozorovat, jak si tyto dva geniální mozky lámou hlavu nad sérií náhod, které jsou až zarážející. Možná by to byla jediná chvíle, kdy by byli oba s rozumem v koncích.

Mystické spojení

Čísla jejich příchodů či odchodů na tento svět rozhodně nejsou jediná numera, která je spojují. Oba měli IQ 160, zemřeli shodně ve věku 76 let a po jejich boku se v životě objevily dvě osudové ženy. I jejich pozornost a vědecká vášeň se ubíraly podobným směrem. Oba se intenzivně zajímali o stejná témata, jako jsou černé i červí díry či cestování časem. Měli dokonce i stejný cíl. Chtěli sjednotit fyziku, ani jednomu se to však nakonec nepodařilo.

I když byli oba Bohem políbení, sudičky se k nim otočily zády v tom nejcennějším, co člověk má – ve zdraví. Einstein se potýkal s Aspergerovým syndromem a Hawkinga amyotrofická laterální skleróza navždy připoutala na invalidní vozík. I přes tyto handicapy německý rodák z Ulmu získal Nobelovu cenu za fyziku a génius z Oxfordu zase cenu Alberta Einsteina. Na Nobelovu cenu nedosáhl jen z toho důvodu, že je nesmírně těžké dokázat, že to, co vymyslel, je pravda.

Z hlupáčků profesory

Jestli máte děti, a jde jim to s vývojem trošku pomaleji, než byste si představovali, nezoufejte. Možná máte doma malého génia a ani o tom nevíte. Jinak na tom totiž nebyli ani naši dva velikáni. Malý Albert se velmi pomalu učil mluvit a rodiče měli obavu o jeho inteligenci. Když už svá mluvidla nakonec rozpohyboval, tak si slova, než je vyslovil, neustále šeptal. Právě kvůli tomu si od své služebné vysloužil přezdívku „hlupáček“. Na druhou stranu byla zase radost brát ho jako dítě na večírky. Stačilo mu dát papír a tužku. Všichni tančili, zatímco klučina seděl na gauči a byl zcela pohlcený matematickými příklady, které si počítal.

Malý Stephen na tom nebyl o moc lépe. Do osmi let nečetl, a ještě ve třetí třídě patřil s prospěchem k nejhorším ve třídě. To na střední škole už to byla jiná liga. Tam si dokonce vysloužil přezdívku „Einstein“. Einstein to v dospělosti dotáhl až na nejoblíbenějšího vědce historie, ačkoli nechápal, jak se chovat k lidem. Rétorikou moderní doby by se dalo říci, že byl úplnou filmovou hvězdou vědy. Pokaždé, když se dostal do médií, článek vyvolal ohromný rozruch. Velmi často to nebývalo ani tak pro jeho nové objevy, ale z důvodu, jak vypadal nebo kde co na veřejnosti vymňoukl. Mediální obraz bizarního vědce si možná budoval i cíleně. Měl silnou averzi k ponožkám, občas nenosil ani boty, košili míval rozepnutou a potkat ho v límečku nebo kravatě bylo téměř nemožné. I jeho účes patřil k těm nezapomenutelným. Těžko říci, do jaké míry šlo o nechuť starat se o svůj zevnějšek nebo spíš o vzácnou genetickou mutaci, která způsobuje syndrom neučesaných vlasů. Však se také o pár let později pro tento neduh vžil název „Einsteinova nemoc“.

Text: Markéta Foktová

První letošní vydání časopisu Prima ZOOM je tady!

Tím však podobnosti mezi oběma geniálními vědci zdaleka nekončí. Celý článek (stejně jako desítky stran dalšího zajímavého čtení) najdete v letošním prvním vydání časopisu Prima ZOOM, jehož tváří se stal herec a příležitostný dobrodruh Ivan Trojan. Časopis se začal prodávat ve čtvrtek 27. února.