26. listopadu 2019 06:00

Znáte kontroverzní válečný symbol Japonska, který dodnes vzbuzuje nelibost?

Japonsko proslulo ve 2. světové válce brutalitou, kterou dodnes vnímají tehdy utlačované národy díky vlajce „země vycházejícího slunce“. 

Stará vlajka japonského císařského námořnictva, která je dodnes v modifikované podobě používána japonskými námořními silami sebeobrany, je už dlouhá léta předmětem sporů mezi Jižní Koreou a Japonskem. Vlajka zobrazující červený sluneční kotouč s 16 paprsky na bílém poli je na Západě často používána ve spojení s Japonskem a Dálným východem. Málokdo ale ví, že pro některé asijské národy je to symbol japonského útlaku a válečných zločinů spáchaných během 2. světové války.

Stručná historie japonské vlajky

Vlajka, původně používaná japonskými feudálními lordy, se v roce 1870 se stala vlajkou císařské armády a později byla ustanovena vlajkou námořnictva. Během okupace Koreje Japonskem (1910–1945) a 2. světové války označovala přítomnost japonské armády v zahraničí. V tomto období se Japonsko snažilo ovládnout podstatnou část Asie a k podrobení cizího obyvatelstva často používalo brutální metody. Mnohým asijským národům proto tato vlajka připomíná bolest a utrpení, kterým si museli projít. Její modifikovaná verze momentálně slouží jako znak japonských námořních sil sebeobrany a obdobný design se také používá v každodenním životě, například jako součást loga piva Kirin.

Vzhledem k její krvavé minulosti považují především Korejci použití této vlajky za urážlivé. Sami ji připodobňují k hákovému kříži, který se stal znakem nacismu. Naproti tomu Japonci nevidí na jejím užívání nic špatného, protože historie vlajky sahá daleko před 2. světovou válku a je součástí jejich kultury.

Současná japonsko-korejská kontroverze

Nedávno Korea požádala o zákaz používání vlajky během olympijských her v Tokiu 2020. Podle korejské vlády není symbol, který symbolizuje válku, vhodný pro olympiádu. Jejich požadavku ale nebylo vyhověno. Organizátoři her v Tokiu vydali prohlášení, že vlajka nepatří mezi zakázané předměty, protože sama o sobě nereprezentuje žádnou politickou ideologii. Tato situace je ovšem jenom důsledkem napjatých vztahů mezi Japonskem a Koreou, které jsou od konce 2. světové války obzvláště křehké.

Nucená práce za okupace a násilné držení korejských žen v zařízeních, kde byly nuceny poskytovat sexuální služby pro japonskou armádu, jsou hlavní příčinou konfliktů mezi oběma zeměmi. Korea byla za zločiny částečně finančně odškodněna během poválečných vyrovnání. Nicméně například v případě takzvaných „comfort women“ neboli žen nucených k sexuálním službám, Japonsko přestalo popírat jejich existenci a omluvilo se obětem až v 90. letech.

Minulý rok se vztahy mezi Japonskem a Koreou opět zhoršily, a to když korejský nejvyšší soud nařídil některým japonským firmám vyplatit Korejce, kteří byli za války nuceni pracovat v jejich dolech. Podle Japonska ale byli tito lidé již odškodněni během poválečných restitucí. To vyústilo v obchodní spor mezi oběma zeměmi, které si momentálně navzájem bojkotují produkty.

Problém s vlajkou vycházejícího slunce ale nemá jenom Korea. Čínské občanské sdružení nedávno také požádalo o zákaz jejího používání během olympiády. Mnoho čínských obyvatel shledává tento symbol problematickým, nicméně jejich vláda se ke kontroverzi zatím nijak nevyjádřila.

Text: Klára Burešová

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský