Znáte kontroverzní válečný symbol Japonska, který dodnes vzbuzuje nelibost?

Stará vlajka japonského císařského námořnictva, která je dodnes v modifikované podobě používána japonskými námořními silami sebeobrany, je už dlouhá léta předmětem sporů mezi Jižní Koreou a Japonskem. Vlajka zobrazující červený sluneční kotouč s 16 paprsky na bílém poli je na Západě často používána ve spojení s Japonskem a Dálným východem. Málokdo ale ví, že pro některé asijské národy je to symbol japonského útlaku a válečných zločinů spáchaných během 2. světové války.

Stručná historie japonské vlajky

Vlajka, původně používaná japonskými feudálními lordy, se v roce 1870 se stala vlajkou císařské armády a později byla ustanovena vlajkou námořnictva. Během okupace Koreje Japonskem (1910–1945) a 2. světové války označovala přítomnost japonské armády v zahraničí. V tomto období se Japonsko snažilo ovládnout podstatnou část Asie a k podrobení cizího obyvatelstva často používalo brutální metody. Mnohým asijským národům proto tato vlajka připomíná bolest a utrpení, kterým si museli projít. Její modifikovaná verze momentálně slouží jako znak japonských námořních sil sebeobrany a obdobný design se také používá v každodenním životě, například jako součást loga piva Kirin.

Vzhledem k její krvavé minulosti považují především Korejci použití této vlajky za urážlivé. Sami ji připodobňují k hákovému kříži, který se stal znakem nacismu. Naproti tomu Japonci nevidí na jejím užívání nic špatného, protože historie vlajky sahá daleko před 2. světovou válku a je součástí jejich kultury.

Současná japonsko-korejská kontroverze

Nedávno Korea požádala o zákaz používání vlajky během olympijských her v Tokiu 2020. Podle korejské vlády není symbol, který symbolizuje válku, vhodný pro olympiádu. Jejich požadavku ale nebylo vyhověno. Organizátoři her v Tokiu vydali prohlášení, že vlajka nepatří mezi zakázané předměty, protože sama o sobě nereprezentuje žádnou politickou ideologii. Tato situace je ovšem jenom důsledkem napjatých vztahů mezi Japonskem a Koreou, které jsou od konce 2. světové války obzvláště křehké.

Nucená práce za okupace a násilné držení korejských žen v zařízeních, kde byly nuceny poskytovat sexuální služby pro japonskou armádu, jsou hlavní příčinou konfliktů mezi oběma zeměmi. Korea byla za zločiny částečně finančně odškodněna během poválečných vyrovnání. Nicméně například v případě takzvaných „comfort women“ neboli žen nucených k sexuálním službám, Japonsko přestalo popírat jejich existenci a omluvilo se obětem až v 90. letech.

Minulý rok se vztahy mezi Japonskem a Koreou opět zhoršily, a to když korejský nejvyšší soud nařídil některým japonským firmám vyplatit Korejce, kteří byli za války nuceni pracovat v jejich dolech. Podle Japonska ale byli tito lidé již odškodněni během poválečných restitucí. To vyústilo v obchodní spor mezi oběma zeměmi, které si momentálně navzájem bojkotují produkty.

Problém s vlajkou vycházejícího slunce ale nemá jenom Korea. Čínské občanské sdružení nedávno také požádalo o zákaz jejího používání během olympiády. Mnoho čínských obyvatel shledává tento symbol problematickým, nicméně jejich vláda se ke kontroverzi zatím nijak nevyjádřila.

Text: Klára Burešová