Zbraně ukrajinské armády: Co má k dispozici a co jí posílají Američané, Češi a další členové NATO?

Rozpad SSSR navíc z nově vzniklé samostatné Ukrajiny přes noc udělal třetí největší jadernou velmoc světa. Na jejím území se v té době nacházelo kolem 6 000 jaderných hlavic, 176 mezikontinentálních balistických raket a několik desítek strategických bombardérů Tu-160 a Tu-95MS. Drtivá většina tohoto arzenálu byla už v roce 1994 s mezinárodní pomocí zlikvidována nebo skončila výměnou za plyn a palivo pro ukrajinské jaderné elektrárny.

Podle serveru Global Fire Power je dnes ukrajinská armáda 22. nejsilnější na světě, přičemž její výkonnost začala stoupat po roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. Kyjev má dnes k dispozici kolem 250 000 aktivních vojáků a dalších 900 tisíc lidí v záloze. Rusko má prozatím u hranic s Ukrajinou sto tisíc vojáků, z východu na západ země se ale přesouvá stále více ruských sil mimo jiné i v souvislosti s velkým cvičením v Bělorusku.

Slabinou ukrajinské armády jsou tanky a letectvo. Kyjev disponuje asi 2 500 tanky, zatímco Rusko tradičně vede všechny žebříčky zemí s největším počtem tanků na světě – aktuálně jich má téměř 22 000. Podobný nepoměr panuje i v bojových letadlech – Ukrajina disponuje 285 stroji, zatímco Rusko jich má víc než 4 200.

Na disproporce v obrněné technice a letectvu se zaměřují i dodávky zbraní ze zemí NATO – jde především o přenosné protitankové a protiletadlové komplety.

Western countries have stepped up arms deliveries to Ukraine 🇺🇦 but it says it needs more in order to resist Russia 🇷🇺's bigger and better-equipped army. pic.twitter.com/IkzZ85LwU6

— Hotstuff ™ 🇮🇳 (@Hotstuffvibe) February 1, 2022

Pomoc z Pentagonu

Přestože Bílý dům schovává své vojenské dodávky Ukrajině za nejrůznější byrokraticky znějící fráze, jako je „obranná bezpečnostní pomoc“ nebo „smrtící pomoc“, stojí za to pojmenovat, co se za tím skrývá. Podle Matta Stieba z časopisu New York je na seznamu dodávek 300 kusů přenosných protitankových raketových kompletů FGM-148 Javelin, protitanková děla a velké množství munice.

Washington sice přímo nevybavuje Kyjev protiletadlovými systémy, z Litvy a Lotyšska ale do Ukrajiny míří osvědčené americké protiletadlové raketové komplety FIM-92 Stinger a další střely země–vzduch včetně termokamer pro jejich odpalování ve tmě. Kromě toho od roku 2014 Spojené státy v rámci vojenské pomoci poskytly 2,7 miliardy dolarů a nově pro případ ruské invaze uvedly do pohotovosti 8 500 vojáků.

Russian MFA spox expresses concern that #Ukraine plans to test its Javelin and NLAW anti-armor weapons as well as its Bayraktar drones.

This hould not be a worry for #Russia so long as Russian army does not launch new assault on Ukraine. pic.twitter.com/Zqb3RS9Xjr

— Steven Pifer (@steven_pifer) February 10, 2022

Česko posílá granáty, Polsko drony a Německo helmy

Reakce Evropy na otázku dodávek zbraní Ukrajině je smíšená a nejlépe ji asi vystihl lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, podle kterého je „špatné lidem říkat, že ruskou vojenskou převahu je možné vyrovnat zasláním zbraní“. Přesto některé země vojenský materiál Ukrajině poslaly nebo přislíbily.

Aktivní je v tomto směru Polsko, které slíbilo munici, přenosné protiletadlové komplety GROM, lehké minomety a průzkumná vozidla. Analytik Yago Rodriguez podle Euronews předpokládá, že „Varšava již vyslala kamikadze drony. Jedná se o zbraňový systém, v němž je municí dron, který létá nad oblastí, čeká na cíl a útočí až poté, co byl lokalizován“. Jde o drony Warmate, které se mají na Ukrajině licenčně vyrábět.

Pomoc posílá i Česko – jde o 4 006 dělostřeleckých granátů ráže 152 mm v hodnotě 1,7 milionu dolarů, které „pasují“ do dělostřelecké techniky bývalé Varšavské smlouvy (standardem NATO je ráže 155 mm). Ukrajina je dostane darem. O to, že jich nebude víc, se už v roce 2014 ve Vrběticích postarali dva ruští tajní agenti.

Striktně proti dodávkám zbraní na Ukrajinu je Německo, které ale Kyjevu pro příští roky nabídlo finanční pomoc ve výši 2 miliard euro. V symbolické rovině pak zůstává dodávka 5 000 německých přileb.

ZDROJ: Euronews