Putin přišel o unikátní letadlo za 7 miliard korun. Ruská flotila dostala další těžký zásah

V roce 1978 se Sovětský svaz rozhodl reagovat na americké letouny systému AWACS (Airborne Early Warning and Control) vlastním systémem včasné výstrahy. Tak se zrodil Berijev A-50 osazený typickým radarem. Jeho hlavní úlohou je odhalovat, identifikovat a sledovat vzdušné cíle a válečné lodě na moři. Data z A-50 jsou přenášena do velitelských středisek a letoun také může na cíl navádět stíhací letouny – až 12 najednou – a řízené střely. Na vzlet Berijeva A-50 z letiště Kubinka v roce 2020 se můžete podívat tady:

Mohlo by vás zajímat: Ruská raketa zabila 300 lidí a letadlo roztrhala na kusy. Viníci dodnes nejsou ve vězení

Tenčící se flotila létajících radarů

Výroba letounů Berijev A-50 začala v roce 1984, do konce roku 1991 se podařilo vyrobit asi jen 40-42 těchto „létajících radarů“. Pak se rozpadl Sovětský svaz a výroba ustala. Odhaduje se, že režim Vladimira Putina měl před vpádem na Ukrajinu devět těchto strojů, od té doby se ale strategická miniflotila zmenšila. Na konci února 2023 zničili partyzáni jeden z letounů na běloruském letišti Mačuliščy, 14. ledna 2024 pak šel další k zemi poblíž Ruskem okupované ukrajinské Kyrilivky. Spolu s ním musel nouzově přistát také poškozený turbovrtulový Il-22M Bizon sloužící jako vzdušné komunikační a velitelské stanoviště.

Berijev A-50U je vybaven radarovým naváděcím systémem Šmel-M od společnosti Vega. Letoun může operovat až ve výšce 12 000 metrů, maximální rychlost je 800 km/h. Radar dokáže zachytit bombardér na vzdálenost 650 km, stíhačku rozpozná na 300 km a balistickou raketu krátkého doletu dokonce na 800 km. Válečná plavidla pak „vidí“ na vzdálenost 250-300 km.

Nenahraditelné stroje

Odborníci odhadují, že Putinův režim už nedokáže ztracené Berijev A-50 nahradit. Nejde přitom jen o cenu letadla, kterou časopis Newsweek odhaduje na 300 milionů dolarů, tedy přibližně 6,8 miliardy Kč. Po rozpoutání dobyvačné války na Ukrajině ztratilo Rusko přístup k citlivým zahraničním technologiím a součástkám nezbytným pro elektronickou výbavu a nemá je čím nahradit.

Mohlo by vás také zajímat: Rusko nezvládá bezpečnost letadel. Jednomu explodoval motor přímo za letu, ukazuje video

V roce 2019 nicméně ruské letectvo představilo novou verzi Berijev A-100, která konstrukčně vychází z nákladního stroje Il-76MD-90A. V roce 2022 měla za sebou „létající laboratoř“, jak se letadlu přezdívá, první let s plně funkční elektronickou výbavou. Jejím základem je radar AESA otáčejících se každých 5 sekund o 360 stupňů. Díky němu může Berijev A-100 sledovat až 300 různých cílů ve vzduchu nebo na moři a data o nich předávat pozemnímu řídícímu středisku.

Zdroj: Military Today, Newsweek