Pumy z II. světové války jsou stále nebezpečné!

Během jediného roku je na Moravě nalezeno až 40 nevybuchlých leteckých pum z doby Druhé světové války. Munice je stále nebezpečná – pokud by došlo k explozi, mohou střepiny doletět až do vzdálenosti kolem jednoho kilometru!

Bomby mohou být úplně všude: ve městech, na polích, na vinohradech nebo třeba pod silnicemi. Nejvíc jich je samozřejmě ve městech, která Američané i Rusové za války cíleně bombardovali. V případě Moravy se to týká logicky nejvíc Brna. Ale protože i piloti byli jen lidé, mnoho pum dopadlo mimo zamýšlené cíle, takže se dají najít kdekoliv.

Proč nevybuchly už po dopadu?

Jednoduchá otázka, složitější odpověď. Za války se používaly dva druhy leteckých pum. Jeden explodoval v okamžiku výbuchu, ten druhý až po nějaké době po dopadu. Bomby druhého typu byly vybavené tzv. časovačem. Ten měl zařídit, že puma neexploduje už při nárazu na střechu budovy, kde by způsobila jen minimální škodu, ale až uvnitř, mezi stroji a lidmi…

Právě v časovačích je ale dnes skryto největší nebezpečí bomb z válečných časů. V době II. světové války se totiž časovač skládal z celuloidové pásky, která měla zadržet předepjatý úderník zapalovače. Problém je v tom, že nikdo nečekal, že by měl celuloid vydržet tak dlouho; právě teď končí jeho životnost, takže pumy mohou i po bezmála tři čtvrti století nečekaně explodovat.

Takových bomb může být relativně hodně. Masová výroba válečná znamenala, že nebyl tak úplně čas na to kontrolovat kvalitu munice. Platilo to zejména v Sovětském svazu, který byl pod největším tlakem německých vojsk. Experti odhadují, že selhávalo přibližně 10 procent leteckých bomb, nejčastěji právě kvůli technickým problémům.

Druhým faktorem, jemuž „vděčíme“ za nevybuchlou munici v zemi, je lidská chyba. Piloti byli extrémně nervózní, jejich letouny byly při bombardování pod nepřátelskou palbou. Navíc si byli vědomí, že vlastně shazují pumy na přátelské území okupované nacisty… Kvůli tomu se poměrně často stávalo, že posádka zapomněla bombu odjistit a k výbuchu tedy opět nedošlo.

Co dělat s nevybuchlou bombou?

Pokud někdo narazí na pumu, měl by okamžitě zanechat veškeré práce v jejím okolí a stejně rychle volat policii. Ta už se postará o zabezpečení místa nálezu a především přivolá pyrotechnika, který vyhodnotí, jak moc velké nebezpečí tento nález představuje.

Pak jsou možné dva scénáře. U menších bomb, případně u těch, kde při manipulaci hrozí exploze, je vše odpáleno přímo na místě, v ostatních případech se puma převeze na zabezpečené místo, kde se zlikviduje, aniž by někoho dále ohrožovala.

A na závěr, tady jsou rady Pyrotechnické služby Policie ČR, co si počít v různých případech:

Co dělat při hrozbě výbuchem:

• zachovat klid, jednat rychle a rozhodně,

• opsat pokud možno číslo volajícího z displeje telefonu,

• pokusit se získat maximum informací, když volající sám neoznámí čas výbuchu a umístění výbušniny, zeptat se jej na to,

• upozornit volajícího, že v objektu jsou lidé a hrozí jim zranění,

• věnovat pozornost zvukům v pozadí volání,

• ihned informovat policii.

Činnost po výbuchu:

• ihned informovat policii, na místě výbuchu může dojít k dalším explozím dosud nevybuchlých částí nebo dalšího nástražného výbušného systému,

• poskytnout pomoc zraněným osobám,

• uvědomit si možnost vzniku následných škod a snažit se jim zabránit,

• protože situace na místě výbuchu může být značně nepřehledná, je koordinace činností na místě události s ohledem na minimalizaci rizik zvlášť důležitá.

Činnost při nálezu nebezpečného předmětu:

• při nálezu munice, předmětu připomínajícího munici, výbušniny, výbušného předmětu, nebo podezřelého předmětu, se tohoto předmětuvůbec nedotýkat,

• ihned informovat policii,

• podle možností a okolností do příjezdu policie zajistit, aby se k předmětu nepřiblížila jiná osoba.