Nejnebezpečnější terorista Sahary – mudžahedín se světovládnými sklony

Zatímco fotografie jednookého islamistického velitele Mochtára Belmochtára straší na stránkách novin západní společnost, na druhého zabitého teroristu se jaksi zapomíná. Jeho tvář není tak děsivá – vypadá spíše jako hodný dědeček. Jeho pověst je o to horší a skutky jsou děsivější.

Jde o Abdala Hámida abú Zajda, jednoho z nejkrutějších velitelů organizace al-Káida v muslimském Maghribu (AQIM). Podle alžírské televizní stanice An-Nahár byl společně s dalšími 39 islamisty zabit před dvěma týdny francouzskou armádou v regionu Tigargara v severním Mali. Jeho smrt však nebyla potvrzena ani Francií, ani al-Káidou.

Mrtvého, nebo živého

„Je to pravděpodobné, ale jen pravděpodobné. V tuto chvíli nemáme jistotu. Byla by to dobrá zpráva,“ sdělil ČTK admirál Edouard Guillaud, náčelník generálního štábu francouzské armády, ke zvěstem o smrti abú Zajda. Jeho usmrcení potvrdil čadský prezident Idriss Déby. Tělo, které by mělo podle svědků náležet teroristovi, se nyní zkoumá a čeká se na výsledky testů. Pokud se zpráva o smrti tohoto islamisty potvrdí, bude o dalšího nebezpečného muže na Sahaře méně.

Proti světu i Mochtárovi

Cesta Abdala Hámida abú Zajda k jeho budoucí pozici světově proslulého teroristy začala v Alžírsku před 48 lety. Narodil se v roce 1965 ve vesnici poblíž hranice s Libyí. Bojové zkušenosti sbíral během neklidných dní alžírské občanské války v letech 1992 až 2002. Mimo to si ještě „přivydělával“ jako pašerák, obchodník se zbraněmi a únosce. O jeho mládí neexistuje příliš hodnověrných zpráv.

Do širšího povědomí veřejnosti, zvláště té západní, se dostal až v devadesátých letech, kdy se velice svižně šplhal vzhůru po žebříčku islamistických velitelů. Roku 2003 se stal jedním ze tří nejmocnějších mužů severoafrické odnože al-Káidy. Toto povýšení souviselo kromě jiného i se vzrůstající mocí jeho malijského rivala Mochtára Belmochtára, jehož ambice měl omezovat.

Podle nejnovějších zpráv z Francie se smrt abú Zajda potvrdila - teroristu identifikovali pomocí rozboru DNA. Bude to důvod k oslavám? Podle dostupných informací stál za několika únosy občanů západních států, některým dokonce vlastnoručně setnul hlavu. Jeho oběťmi se stali například Brit Edwin Dyer, unesený a zavražděný v Nigeru roku 2009, osmasedmdesátiletý francouzský humanitární pracovník Michel Germaneau, usmrcený v roce 2010, a řada dalších.

Jeho organizace doposud zadržuje několik zajatců, mezi nimiž jsou i čtyři Francouzi zajatí v Nigeru roku 2010. Jejich osud je nejistý. Abú Zajd a jeho lidé unesli celkem na dvacet občanů „západního světa“, o počtu místních se statistiky nezmiňují.

Ochránce islámu a ničitel hrobek

Když abú Zajd spravoval malijské město Timbuktu, začal prosazovat islámské právo šaría mezi obyčejnými obyvateli. Do práce se pustil s takovou vervou, že i vrchní velitel AQIM Abdelmalek Droukdel vyjádřil znepokojení z možnosti zahraniční intervence v případě dalšího násilného vynucování islámského práva. O jeho krutosti koluje mnoho zpráv. V jedné z nich se třeba hovoří o tom, kterak odmítl poskytnout zajatcům prostředky k léčbě průjmu, v dalším případě neposkytl postiženému sérum proti uštknutí škorpionem.

Ubožáky by nechal zemřít, kdyby se neobjevil „hrdina příběhu“ Mochtár Belmochtár a oběti týrání „nezachránil“. Zajd dal rovněž pokyn zničit súfijské hrobky, zapsané v Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO, i další kulturní památky, které byly podle jeho výkladu islámu rouhačské.

Vším, co dělal, náležel k extremistické části militantů. Jedinou motivací mu bylo vytvoření států fungujících na základě extremistického výkladu koránu a fundamentalistického uplatňování práva šaría. Jeho smrt by mohla zasadit citelnou ránu teroristickým sítím na severu Afriky.

Avšak zkazky o mrtvých velitelích, kteří po pár týdnech oplakávání náhle ožili, bývají tak časté, že by se oslavy raději měly odložit do doby, než se zpráva skutečně potvrdí.

Autor: Jiří Kalát