Má se Čína bát? Japonské námořnictvo má dalšího velkého lovce čínských ponorek

Největším současným vojenským plavidlem japonského námořnictva je vrtulníkový torpédoborec Izumo patřící do stejnojmenné třídy. Před pár týdny, konkrétně 22. března, se k němu přidal druhý vrtulníkový torpédoborec třídy Izumo pojmenovaný Kaga, když byl oficiálně přijat do služby. Obě plavidla představují největší vojenské lodě, které byly od druhé světové války v Japonsku postaveny a zařazeny do císařských námořních sil.

Jmenovkyně letadlové lodě z druhé světové války

Zajímavé také je, že torpédoborec Kaga svým jménem odkazuje na slavnou předchůdkyni, letadlovou loď Kaga, která se zúčastnila například i japonského útoku na americkou základnu v Pearl Harboru v prosinci 1941. Kariéra první Kagy ale skončila v roce 1942 v bitvě u Midway, kde utrpěla fatální poškození a byla potopena. Novodobá Kaga (jinak také označována jako DHH 184) se nyní zařadila po bok Izumo (DHH 183), ne náhodou byly obě lodě při slavnostním zařazení Kagy do služby zakotveny vedle sebe, a výrazně tak posílila schopnosti japonského námořnictva.

Oba vrtulníkové torpédoborce třídy Izumo nahrazují obstarožní klasické torpédoborce třídy Širane, které už nestačily pokrývat potřeby japonského námořnictva vzhledem k rostoucí aktivitě čínských, ale i ruských ponorek. I když jsou obě lodě třídy Izumo oficiálně označovány za vrtulníkové torpédoborce, ve skutečnosti splňují všechny kritéria střední vrtulníkové letadlové lodě. Oficiální japonští političtí i vojenští představitelé navíc otevřeně deklarují, že obě plavidla vznikla jako odpověď na čínské ambice a snahy o expanzi v Jihočínském moři. Tato prohlášení a schopnosti i vlastnosti nových lodí dráždí Čínu, která proti nim na diplomatickém poli vehementně vystupuje už od zařazení Izumo do služby v březnu 2015. O tom jste si mohli na ZOOMU přečíst. Komunističtí představitelé navíc Japonsko obviňují, že porušuje vlastní ústavu, která mu zakazuje vlastnit a používat útočné zbraně, ke kterým jsou letadlové lodě řazené.

Univerzální loď, která zvládne víc než jen ničit ponorky

Kýl torpédoborce Kaga byl položen v jokohamských loděnicích na podzim roku 2013, rozestavěný pak byl spuštěn na vodu v létě 2015. Nyní je loď, jejíž stavba stála 115,5 miliardy jenů, zařazena do aktivní služby. Primárně je Kaga určena k protiponorkovému boji, proto tedy její oficiální zařazení mezi torpédoborce, ale byla zkonstruována tak, aby mohla plnit i další mise. Ve skutečnosti jde vlastně o kombinaci vrtulníkového nosiče a výsadkové lodě, která může podnikat i zásobovací a humanitární či záchranné mise nebo působit jako podpůrná, tankovací anebo nemocniční loď.

Kaga disponuje průběžnou letovou palubou po celé délce a velitelským ostrovem na pravoboku, přičemž nástavby mají stealth vlastnosti kvůli nižšímu radarovému profilu. Posádka čítá na 520 důstojníků a řadových námořníků. Z paluby může operovat až 28 vrtulníků a konvertoplánů, ovšem standardně bude Kaga nosit jen 7 až 14 protiponorkových a odminovacích strojů plus dva záchranné. Kapacita lodi umožňuje převážet až 400 plně vyzbrojených vojáků a 50 tříapůltunových nákladních vozidel nebo ekvivalentní náklad. I když je uzpůsobena i pro výsadkové operace na pobřeží, nemá ve výbavě výsadkové čluny, veškerou přepravu materiálu a mužstva musejí zajistit vrtulníky či konvertoplány, které mají k dispozici pět startovacích pozic na letové palubě. I to je znakem toho, že Japonsko nepočítá s nasazením lodí do útočných operací.

Vrtulníky v první linii

Hlavní výzbroj tvoří v Japonsku vyrobené protiponorkové vrtulníky SH-60K Seahawk a odminovací MCH-101, do budoucna se počítá i s konvertoplány V-22 Osprey, které si Japonsko ve Spojených státech objednalo. Vzhledem ke konstrukčnímu charakteru Kagy i Izumo se už od počátku jejich vzniku spekuluje, zda z nich budou operovat i letouny F-35B s vertikálním startem a přistáním. Především Čína podezřívá Japonsko, že plánuje letouny F-35B zařadit do výzbroje obou lodí. Japonsko letouny F-35 ve Spojených státech objednalo už v roce 2011, ovšem ve verzi A, která je určená výhradně pro operace z pozemních letišť a která nedisponuje schopnostmi vertikálního startu a přistání. Její nasazení na palubě jakéhokoliv námořního nosiče je tedy vyloučeno. Navíc Kaga ani Izumo nejsou vybaveny startovacími katapulty nebo startovacími můstky pro letouny s pevným křídlem ani přistávacím záchytným systémem.

Kaga má i poměrně slabou obrannou výzbroj, tedy co do srovnání s letadlovými a výsadkovými letadlovými loděmi. Jde o dva komplety protiletadlového raketového systému krátkého dosahu Sea RAM a dva hlavňové vysokokadenční komplety Phalanx CIWS s rotačními kulomety Vulcan ráže 20 mm. Maximální výtlak Kagy činí 27 tisíc tun, na délku měří bezmála 250 m, na šířku 38 m a hloubka ponoru má hodnotu 7,5 m. Defenzivní charakter Kagy vedle absence palubních útočných zbraní podtrhuje i konveční pohon, který zajišťuje sestava čtyř plynových turbín GE LM2500, které jsou schopné loď rozjet až na rychlost 56 km/h.

Text: DP