Kazetová munice zabíjí i dlouho po válce. Podívejte se, jak vypadá její drtivý útok

První pokusy s kazetovou municí probíhaly už během druhé světové války, ve větší míře ji poprvé použila americká armáda ve Vietnamu. Svou nevalnou reputaci pak získala během sovětské invaze do Afghánistánu. Kazetová bomba obsahuje určitý počet menších náloží a dá se vyhodit z letounu, případně použít jako dělostřelecká či raketová munice. Ačkoli je systém odpalu variabilní, princip užití zůstává stejný. Jakmile se bomba dostane do vzduchu, její vnější ochranný obal se otevře a vnitřní konstrukce uvolní menší nálože, často jen díky odstředivé síle dané rotací kazety. Díky tomu zasáhne jedna kazetová bomba poměrně velkou plochu, o čemž se ostatně můžete přesvědčit v přiloženém videu.

Koho ohrožuje kazetová munice?

Náplň tvoří většinou výbušné prvky submunice, určené hlavně proti slabě chráněným cílům. Těmi jsou kupříkladu vozidla, lehce pancéřovaná technika, dělostřelecká nebo protiletadlová postavení. V případě těžce pancéřovaných cílů, jako jsou obrněné transportéry nebo tanky, se používá submunice v podobě kumulativních náloží. Obrněná vozidla mají zpravidla nejslabší pancíř na vrchu, proto je užitečné, že kumulativní nálože na ně padají právě seshora. Na první pohled se kazetová bomba jeví jako ideální zbraň, má ale také řadu nevýhod.

Čtěte také: Kazetová munice není F-16, válku nezmění. Experti popsali, k čemu ji Ukrajinci mohou použít

Kazetová bomba se vzhledem ke své povaze špatně zaměřuje, kvůli čemuž zamořuje rozsáhlé oblasti nevybuchlou municí. Tím je ohroženo i civilní obyvatelstvo, které se s nevybuchlou náloží může dostat do styku. Právě tento aspekt stojí za vysokými ztrátami na civilním obyvatelstvu jak během bojů, tak i po jejich skončení. Ročně stále umírají stovky lidí, kteří se ve Vietnamu a Laosu setkají s nevybuchlou municí z kazetových bomb použitých v 60. a 70. letech. Někteří výrobci tak začali přidávat ke kazetovým bombám prvek samozničení v případě, že submunice nezasáhne cíl. Toto zařízení je ale příliš drahé, a tak se mnohem častěji používá starší typ.

Vachrlatá úmluva o kazetové munici

Stejnou hrozbu představuje 20–40 % nevybuchlé submunice izraelských kazetových bomb, použitých ve válce v Libanonu v roce 2006. V reakci na tuto událost byla v roce 2008 přijata Úmluva o kazetové munici, která zakazuje její veškeré používání, přepravu, výrobu a skladování a kterou přijala více než stovka zemí celého světa. Česká republika smlouvu podepsala 3. prosince 2008 a ratifikovala 22. září 2011. Smlouva vstoupila v platnost od 1. března 2012. Ke smlouvě se nepřipojily USA, Čína, Izrael a Rusko, které kazetovou munici použilo během současné války na Ukrajině, a to leteckou i raketovou.

I v reakci na ruské používání kazetových bomb přislíbily Spojené státy dodávku Ukrajině, za což sklidily kritiku některých partnerů. Ukrajině může kazetová munice pomoci k prolomení ruských linií či vytvoření průchodu přes minové pole. Jak velkou hrozbou bude použitá munice do budoucna, ukáže až čas.

Zdroj: Živě.cz / CSIS / HRW