Jsou Kurdové stejný problém jako Islámský stát? Odpovídá generál Šedivý!

Hostem Martiny Kociánové v pořadu Kupředu do minulosti na ČRo2 byl armádní generál v záloze, Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky a v současné době také vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Institutu.

Martina: Pane generále, první otázku vědomě zjednoduším: Vnímáte jako voják s desítky let trvající zkušeností to, co se teď děje, jako tažení radikálních islamistů proti západu?

Jiří Šedivý: Proti naší kultuře. Je to střet civilizací, ke kterému zkrátka dochází pravidelně. To není zase nic tak úplně nového, ale v našich podmínkách, kdy mají všichni v ruce velmi výkonné zbraně, to je pochopitelně určitý problém.

Martina: Už mnohokrát se na internetu v prohlášeních různých teroristů objevily výzvy na přenesení války z muslimských území do Evropy. Opakovaně je zaznamenala i běžná média, ale nikdy tyto výzvy na Západě nezpůsobily nějaký rozruch. Nikdo je nebral vážně. Vy byste je bral?

Jiří Šedivý: Stoprocentně. To je věc, se kterou musíme automaticky počítat. Takzvaný Islámský stát se chová úplně jinak než jiné teroristické organizace. Snaží se chovat jako stát už od prvopočátku.

Ale bylo vždycky zřejmé, že ho dřív nebo později porazíme, byť všichni odmítali nějakou rozsáhlou pozemní operaci. S tím souhlasím, to si musí vyřešit ty státy a ty národy, na jejichž území se bojuje. Což je především Irák, Sýrie i Kurdistán.

Kurdové jsou také významně ovlivnění tímto jevem v tom negativním slova smyslu.

Všichni vidíme, že používají velmi drastické metody, zneužívají svého postavení, vraždí lidi. Jsou tam úplně jiné přístupy a metody, než jsme znali v minulosti.

I kdybychom ho neporazili a zvítězil Islámský stát a vytvořil si chalífát, který mimochodem v těch největších a nejrozsáhlejších mapách zase sahá až po Vídeň, tak pokus proniknout do Evropy by přišel tak jako tak.

Pokud bude poražen, a ten proces tam probíhá, tak se začíná vracet skupina džihádistů. Jsou zároveň i vysíláni s tím, že musí svatou válku přenést na území Evropy. Ale chtěl bych upozornit, že se to netýká jen Evropy, ale i Ruska.

Rusko bude mít podle mého názoru velký problém, až se vrátí stovky džihádistů zpátky do Čečenska, Ingušska. Trpí těmi teroristickými útoky stejně jako západní Evropa.

My přecházíme i fakt, že jsme do současné doby nevyřešili Bosnu a Hercegovinu. Z Paříže přišel signál, že se tam použily samopaly, které byly vyrobeny v bývalé Jugoslávii. Jinými slovy přišly pravděpodobně z Bosny a Hercegoviny.

A není Bosna a Hercegovina zbrojnicí džihádistů? Přijdou s volnýma rukama, bezejmenní, ze Sýrie, Iráku, Íránu, Tuniska. Nepoznaní, neevidovaní, nemáme o nich žádné informace, někde v tom táboře v Bosně a Hercegovině převezmou zbraně a pochodují s nimi právě přes Evropu až tam, kam mají dopochodovat.

Naše první mise IFOR v roce 1996 byla v Bosně a Hercegovině. Už tehdy jsme tam řešili problémy s radikálními islamisty v oblasti Zenici. A i dneska si můžete běžně na internetu získat informace o tom, jak policie v Bosně a Hercegovině bojuje právě s islamisty, že se dokonce někde objevují i vlajky Islámského státu.

Martina: Ještě máme třeba v Evropě Albánii jako muslimskou zemi, když to všechno sečteme, můžeme předpokládat, že i z těchto zemí může přijít nějaká další muslimská radikalizace?

Jiří Šedivý: Já si myslím, že ne tak úplně. Přece jenom Albánie je trochu něco jiného. Jsou tam jiné podmínky i mentalita. Ale můžou vytvořit prostředí, ve kterém se džihádisté skryjí.

Lidé, kteří se sami nezapojí do nějakých bojových aktivit, mohou připravit logistické základny a „safe heaven“ tak, jako to mimochodem dělalo Československo v době socialismu. V Mariánských Lázních se například léčili a odpočívali teroristé.

Jsme již podle generála Šedivého za horizontem, kdy můžeme migrační vlnu obstojně zvládnout, nebo ještě ne? Jak se chovat k migrantům, kteří spáchají trestný čin? Proč by se měla Evropa snažit zaměstnat lidi z ohrožených lokalit v bezpečných zónách, nikoli v Evropě? Bezpečnostní složky už konečně připustily, že do Evropy s uprchlíky přišli i radikálové. Jak je tedy najít a vyhostit? Jaký typ kontroly pohybu obyvatelstva by byl účinný? Přečtěte si celý rozhovor: