Jak se fotí blesky? Návod zkušeného fotografa

Je to vždy zvláštní pocit, když se blíží bouřka. Zvedá se vítr. Zlověstné dunění sílí. Kdo je ještě na silnici, chvátá domů. Na venkově rychle kopí seno. Lidé sbírají prádlo a zabedňují se. Znám i takové, co zalézají pod stůl. A já? Bleskově mobilizuji fotografickou výbavu, kontroluji on-line radar srážek a blesků a mířím rovnou naproti bouři. Toužím zachytit jednu z nejmocnějších přírodních sil a zároveň jeden z nejpomíjivějších jevů našeho světa… blesk!

Fotografování blesků je velmi atraktivní, vzrušující i maličko rizikovou disciplínou, přitom však technicky poměrně nenáročnou. Pokud máte pevné nervy a nacházíte se navíc v zajímavé krajině, můžete pořídit velmi zajímavé fotografie. Tak třeba:

Základ

V první řadě se neobejdete bez kvalitního stativu. I když v nouzi, jestliže by vás bouřka zastihla náhodou, můžete fotoaparát položit na střechu auta, taras či kámen. Za druhé, váš fotoaparát musí disponovat manuálním nastavením doby expozice (funkce Tv) – ideálně časem kolem 20 sekund. Případně lze využít dálkového ovládání či připojeného externího časovače, pomocí nichž fotoaparát exponuje po dobu držení spouště (funkce Bulb) či libovolně nastaveného času. Za třetí, ve svém okolí si předem vytipujte několik vyvýšených míst. Na jejich hledání totiž s blížící se bouřkou nebude čas! Měla by být snadno dostupná po silnici, bez prvků kazících výhled do krajiny a na horizont (typicky elektrické vedení). Soustřeďte se na výhled na jihozápad až severozápad, odkud v ČR většinou bouřky přicházejí. Na přelomu jara a léta ovšem často vanou i jihovýchodní větry. Také by vaše místo nemělo být přímo u vysílačů, stožárů elektrického vedení a vysokých stromů, které bohužel na vyvýšených místech často bývají (blesk by sice uhodil do nich, ale zároveň mívá „bratříčky“). Naopak stát se stativem v širé stepi bych se taky bál. Dobrých stanovišť tudíž není mnoho, proto se nedivte, že tam občas dorazí i další „pětinožci“ (fotografové se stativem). A konečně, z taktických a bezpečnostních důvodů budete nejspíš potřebovat auto.

Lov začíná!

Připravte se na lov – sledujte předpověď počasí, naplánujte si na focení čas, nabijte baterie. Zaměřte se na podvečerní a večerní bouřky, které se fotí nejlépe. Během dne je totiž příliš mnoho světla na dlouhé expozice. V inkriminovaný den si otevřete stránky Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmi.cz), kde pod mapou najdete „Aktuální radarová data“ (srážky) a „Detekce blesků“. Radarové snímky si můžete promítat jako animaci a podle toho odhadovat vývoj, směr i rychlost bouře, abyste mohli zahájit přesun na vhodnou pozici. Šikovný je navigační kříž, který si nastavte do místa své pozice (zadání města či souřadnic). S dnešními chytrými telefony bude moct řada z vás sledovat radar i venku během akce. Nakonec ale samozřejmě navážete s bouří přímý audiovizuální kontakt.

Bouře je tu. Jakou zaujmout pozici? Nejlepší je, když bouřka prochází ve vzdálenosti několika málo kilometrů kolem vás, aniž by vás zasahoval doprovodný déšť. Pak budete mít více času na focení, než kdybyste se jí postavili přímo do cesty. Déšť totiž znamená konec seriózního focení. I poté, co přejde, už nemá valný smysl fotografovat bouřku zezadu, protože vlhký vzduch zhorší viditelnost. Ocitnout se přímo v bouři navíc znamená i riziko krup, lámajících se větví a padajících stromů (o zákeřných blescích nemluvě). Kdybyste pochybovali o své bezpečnosti, schovejte se do auta, případně v něm neváhejte prchat – v autě jste před výboji v bezpečí (funguje jako tzv. Faradayova klec).

Dostáváme se k jádru pudla. Jak zachytit výboj trvající zlomek sekundy? Naslepo! Základní strategie je taková, že každý snímek exponujeme po dobu desítek sekund a doufáme, že během ní nějaký blesk udeří. Existují i různá profi zařízení detekující blesky a okamžitě spouštějící fotoaparát, ale osobně je považuji za zbytečnost a tahání peněz z lidí. Nastavení fotoaparátu:

• zvolte širokoúhlý objektiv

• namiřte do místa s nejvyšší intenzitou blesků

• zkomponujte scénu s výraznou převahou oblohy (4/5, 6/7), určitě ponechte ve scéně horizont, případně i decentní prvek v popředí

• vypněte autofocus, zaostřete na horizont (v noci pomohou světla vesnic apod.)

• nastavte nízkou citlivost 100–200 ISO

• nastavte v manuálním režimu (M) čas 20–60 s a clonu zhruba 8 (potřebujeme zachytit dostatek světla, ale zároveň mít větvení blesků pěkně prokreslené)

Komentář ke cloně: Když fotografujete po západu slunce, zvolte střední či nižší clonové číslo (např. 8, 6,7). Fotografování bouřek za denního světla je problematičtější, protože hladina osvětlení bývá i v bouřce pro dlouhé expoziční časy příliš vysoká. V tom případě, abyste docílili tmavé oblohy, musíte nastavit nejnižší ISO, nejvyšší clonové číslo a velmi pravděpodobně i nainstalovat filtr(y) ubírající světlo (šedý čili ND, příp. polarizační), aby vyšel čas alespoň v řádu jednotek sekund.

A nyní exponujte prostě průběžně jeden snímek za druhým a „doufejte“. Nezřídka zachytíte i více blesků do jednoho záběru. Snímejte raději do RAW pro pozdější volnější ruku při úpravách. Při snímání do JPG si přímo na místě vyzkoušejte různé nastavení vyvážení bílé (White balance), docílíte tak zajímavého barevného podání – třeba pekelně zbarvených mračen. Kompozici blesků dolaďte už v bezpečí domova ořezem v editoru. V případě více blesků v řadě sluší fotografii panoramatický formát. Celkové výtvarné podání je čistě na vás. Pro inspiraci by vás mohl zajímat český klub sdružující lovce blesků „Amateur Stormchasing Society“ (www.bourky.com). Přeji mnoho bouřlivých zážitků a nezapomeňte na svoji bezpečnost!

Text a foto: Lukáš Synek