Bitevní loď HMS Barham šla ke dnu za čtyři minuty. Její potopení se v roce 1941 tajilo

Bitevní loď HMS Barham se potopila za pouhé čtyři minuty Zdroj: youtube.com / Neural Networks and Deep Learning

Mezi největší ztráty britského válečného loďstva ve druhé světové válce patří potopení bitevní lodi HMS Barham německou ponorkou U-331. Obří explozi a zánik lodi natočila sesterská loď Valiant.

Potopit bitevní loď bylo snem každého ponorkového kapitána, ať se plavil pod jakoukoliv vlajkou. V listopadu 1941 se na seznam ponorek, které objevily a úspěšně torpédovaly hladinového obra, zapsala i německá U-331. Velel jí Hans-Dietrich von Tiesenhausen, jenž proti britskému Barhamu poslal 25. listopadu 1941 v 16.25 hned čtyři torpéda.

Tři z nich 325 metrů vzdálenou bitevní loď zasáhla prakticky na stejném místě uprostřed trupu a výbuch vymrštil nad hladinu vysoký sloup vody. Loď se už 4 minuty po zásahu položila na bok a vzápětí došlo k výbuchu munice, který Barham roztrhl na dvě části. Bitevní loď se rychle potopila, spolu s ní zahynulo 862 námořníků a důstojníků.

Veterán z první světové

Bitevní loď Barham (třída Queen Elizabeth) se v listopadu 1941 účastnila výpadu proti italským konvojům ve Středozemním moři. V její bojové sestavě bylo sedm torpédoborců a další dvě bitevní lodě Queen Elizabeth a Valiant. Právě z paluby Valiantu byly pořízeny záběry celé katastrofy.

Barham sloužila už za první světové války a mimo jiné bojovala v bitvě u Jutska. Loď dlouhá 196 metrů měla výtlak 33 280 BRT a její hlavní zbraní bylo 8 děl ráže 381 mm.

HMS Barham Zdroj: Wikimedia Commons/volné dílo

Ponorka jako zázrakem vyvázla

Ponorka U-331 se po odpálení torpéd ocitla ve vzdálenosti 30 metrů od Valiantu, jehož lehká děla na ni dokonce zahájila palbu. U-331 šla pod hladinu a začala nekontrolovatelně klesat do hloubky. Posádce se podařilo ponorku stabilizovat až v 265 metrech, což bylo hluboko pod 150 metry, na které byla konstruována. Trup ale vydržel a ponorka se 3. prosince vrátila do domovského přístavu.

Ztráta HMS Barham byla natolik citelná, že se ji britská Admiralita rozhodla držet v tajnosti. Dokonce ani kapitán ponorky Hans-Dietrich von Tiesenhausen netušil, jakého úspěchu dosáhl. Po útoku odeslal depeši, podle níž zasáhl jedním torpédem bitevní loď třídy Queen Elizabeth.

Admiralita žádala pozůstalé obětí, aby okolnosti ztráty svých blízkých drželi kvůli nepříteli v tajnosti. Potopení Barhamu tak bylo oficiálně potvrzeno až 27. ledna 1942.