Jak zabíjela Hitlerova pila? Postrach Spojenců měl kadenci 1 200 ran za minutu

Německý kulometčík Heinrich Severloh měl během Dne D v Normandii v červnu 1944 bez přestání střílet 8,5 hodiny, což by při kadenci 1 200 nábojů za minutu dělalo neuvěřitelných 612 000 střel. Sám posléze přiznal, že se jeho oběťmi stalo 1 000 spojeneckých vojáků. Bezesporu je tento údaj přehnaný, protože takový nápor by rozžhavená hlaveň nevydržela a zároveň tolik nábojů jednotlivé kulomety k dispozici neměly. Kulomety byly standardně vybaveny pásy o 50 nebo 250 nábojích, takže by Severloh musel mít k dispozici 12 240 kratších nebo 2 448 delších nábojovách pásů.

Dvojnásobná kadence

Jak ukazuje i dokument Druhá světová válka z dronu 24. března ve 21:05 na Prima ZOOM, německé posádky děl i kulometů byly během Dne D přesně zastřílené a kulomet MG-42 byl i kvůli své kadenci obávaným nástrojem smrti. Ostatně právě rychlost palby mu přinesla přezdívku „Hitlerova pila“. Jeho americký konkurent M1919 Browning vážil o 3 kg víc (MG-42 vážil 11 kg) a jeho kadence dosahovala 400–600 ran za minutu. V porovnání se sovětským Maximem 1910 vyšel ještě lépe. Maxim byl 6krát těžší a během minuty vystřílel „jen“ 520–600 ran.

MG-42 se stal naprosto po zásluze legendou. Němci sice válku prohráli, ale postup vojáků na východní i západní frontě kulomet značně komplikoval. Byl přesný, snadný na obsluhu, unesl ho jeden voják a na rozdíl od svého předchůdce byl spolehlivý a nezasekával se. Zvládl mráz i letní prach, což byly faktory, které starší model MG-34 nesnášel. Navíc části MG-42 byly vyráběny z lisovaného plechu, což znamenalo značnou finanční úsporu oproti třískově obráběným kovových součástkám MG-32.

ZDROJ: The National WWII Museum New Orleans