29. června 2018 06:00

Budoucnost amerických bombardérů: B-52 a B-21 Raider, konec B-1 a B-2

Společně s návrhem rozpočtu pro příští rok představilo americké letectvo novou vizi svých bombardérů.

Podle plánů USAF má ve výzbroji možná pro někoho překvapivě zůstat nejstarší bombardér B-52, k němuž přibude nový bombardér doposud známý jako B-21 Raider. Oproti tomu stealth bombardér B-2 i nadzvukový bombardér B-1 mají skončit.

Tři typy bombardérů

V současnosti provozuje americké letectvo tři typy bombardérů a zároveň počítá se zařazením nového bombardéru B-21 Raider. Přesto celkový počet bombardovacích letounů představuje jen zhruba polovinu počtů z počátku 90. let. Nejpočetnějším bombardérem v počtu 75 strojů zůstává ve výzbroji B-52H Stratofortress, po něm následuje 60 nadzvukových B-1B Lancer a nakonec jen 20 stealth letounů B-2A Spirit. Provozuschopnost dvou posledně jmenovaných bombardérů se přitom pohybuje jen kolem 50 %.

Za celkovým poklesem počtu bombardérů v americkém letectvu stojí především konec studené války i stále větší víceúčelovost stíhacích letounů. Není proto divu, že americké bombardéry v uplynulých dvou dekádách podstoupily celou řadu modernizací, aby mohly nést přesnou munici použitelnou v konvenčních i asymetrických konfliktech. Problémem ovšem především u B-1 a B-2 zůstává vzhledem k jejich nízkým počtům jejich složitá a nákladná údržba.

Kupodivu mnohem starší B-52 zůstává ve výzbroji v nejvyšších počtech, má nejméně náročnou údržbu a stále si drží i poměrně velký modernizační potenciál. I to má být důvodem, proč navzdory svému stáří zůstane ve výzbroji, zatímco mnohem novější B-2 a B-1 nikoliv.

Létající kolosy z 50. let

Připomeňme, že první let absolvoval B-52 už v roce 1952 a o tři roky později byl zařazen do výzbroje letectva, které je dodnes provozuje i jako nosiče jaderných zbraní. Krom toho ovšem tyto dnes již legendární bombardéry zasáhly do celé řady konfliktů, kde vždy využívaly pochopitelně jen konvenční výzbroj. Dodnes provozované stroje B-52H byly vyrobeny v letech 1961 až 1962, čímž jejich výroba v podstatě skončila.

To co ovšem neskončilo, bylo neustálé rozšiřování dostupné výzbroje. Dokonce se tvrdí, že B-52 má nejširší možné spektrum zbraňových systémů ze všech letounů v americkém letectvu. Nést tak může celou řadu řízených i neřízených bomb, střel, či dokonce i námořní miny. Pomyslný vrchol pak tvoří střely AGM-86B ALCM s doletem přes 2400 km a osazené jadernou hlavicí.

Neméně oslnivá je i nosnost bombardéru, který ať už pod křídly, nebo ve svých zbraňových šachtách dokáže pro jediný let unést až kolem 31 t nákladu. Dostatečný výkon zajišťuje rovnou osm proudových motorů Pratt & Whitney TF33-P-3/103, každý o tahu 76 kN. Ty pak dokážou letounu udělit maximální rychlost kolem 1047 km/hod. Zásluhou rozměrných palivových nádrží má B-52H i výborný dolet 16 232 km, respektive bojový rádius (tam a zpátky) 7210 km.

Potřebná modernizace

V důsledku nové koncepce by se měly provozované B-52H konečně dočkat i stále odkládané výměny motorů za novější, hospodárnější typ. O tom se mluví skutečně velmi dlouho, ale kvůli nedostatku vůle k tomu nikdy nedošlo. Nyní je však jasné, že takový krok nejenže ušetří v dlouhodobém horizontu. Ale vzhledem ke stáří motorů, jejichž produkce skončila v roce 1986, je i nezbytný.

Náhrady za modernější typ by se měl dočkat i radiolokátor. Ten by podle současných plánů mohl být instalován od roku 2023 do 17 strojů za rok, tudíž všechny B-52 by s ním měly být modernizovány zhruba do roku 2028. Co se týče avionických systémů, tam podrobnosti neznáme a můžeme se jen domnívat, že k modernizacím bude docházet podobně jako doposud postupně.

Největší pozornost na sebe poutá očekávané zavedení stealth střel LRSO (Long Range Stand Off Weapon) i s jadernou hlavicí. Ty mají alespoň částečně nahradit koncem 20. let střely AGM-86B ALCM z počátku 90. let.

B-21 Raider

V druhé polovině třicátých let by už mělo americké letectvo disponovat pouze dvojicí bombardérů – B-52H a především novým B-21 Raider, jehož výroba má započít snad už počátkem 20. let, přičemž počítá se zavedením do operačního provozu kolem roku 2025. Velkou neznámou tedy je, jakým způsobem letectvo vyřeší jejich zařazování, protože už nyní se potýká s nedostatkem pracovních i jiných kapacit. Kvůli tomu i vysokým nákladům sešlo i z úvah nad obnovením bývalých či stavbě nových základen. Na místo toho budou nové bombardéry působit z trojice základen, odkud jsou dnes provozovány B-1 a B-2.

O bombardéru B-21 Raider toho mnoho nevíme a nebýt zveřejněných vizualizací, tak ani pořádně nevíme, jak vypadá. Každopádně by se mělo jednat o podzvukový letoun s důrazem na stealth vlastnosti a připomínající na první pohled B-2, jenž má nahradit. Vývoj B-21 má na starost taktéž stejný výrobce, tedy Northrop Grumman. Soudě podle požadavku na nosnost jedné speciální pumy MOP (Massive Ordnance Penetrator) o hmotnosti 14 t však můžeme usuzovat, že toto bude minimální nosnost.

Plány na bombardéry od roku 2036

Letectvo má v plánu do roku 2036 pořídit 100 bombardérů B-21, byť by jich rádo mělo až 175. I kdyby se jich nakonec vyrobil spíše menší počet, tak celkový počet bombardérů v součtu s B-52 vzroste ze současných zhruba 155 až na nějakých 170.

Samozřejmě, že vyřazení bombardérů nepřijde ze dne na den. Nejméně početný B-2A Spirit by měl skončit do začátku 30. let, ačkoliv se s jeho provozem počítalo až do 50. let. O něco starší B-1B Lancer pak má vydržet ve výzbroji do poloviny 30. let.

Text: Michal Polák

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom